Kolik vlastně stojí Internet? Jaké jsou vlastně nákladové položky pro provoz sítě?

V minulých článcích jsme se zabývali přístupovými technologiemi a rozdíly mezi nimi, včetně cenových. Ceny technologií se řídí nepřímou úměrou. Nejlevnější na pořízení jsou bezdrátová síť, ale je nejdražší s ohledem na cenu provozu sítě. Optické sítě jsou na tom přesně opačně, jejich provoz je nejlevnější, výstavba nejdražší. To ale neznamená, že je zadarmo. 

Proto se dnes budeme také věnovat ceně samotného internetu, tedy nikoliv ceně za „trubku“, kterou internetová konektivita přiteče. 

Z pohledu poskytovatele začíná internet v propojovacích, tzv. peeringových uzlech. Takový uzel funguje jako napojení na národní, a také mezinárodní páteřní síť, která zprostředkovává komunikaci do všech podobných datových center po celém světě. 

Spojení do mezinárodního tranzitu je důležité, propojuje naše sítě a náš obsah se světem. Díky propojení sítě můžete stahovat data ze serverů třeba z USA nebo Japonska. Výstavba mezinárodních optických sítí je pochopitelně velmi drahá a jejich bezpečný provoz technologicky a energeticky náročný, a za pronájem kapacity mezinárodních sítí se tvrdě platí. 

V datacentrech operátorů jsou proto uložené zvláštní servery CDN, na které se ukládá obsah nejčastěji používaných stránek v českém internetu. Například český obsah na Youtube a Google není uložený na serverech v USA, ačkoliv je Google americká firma. Stejné je to s Facebookem, nebo aktualizacemi pro Windows. 

Obsah českých serverů je možné číst díky vzájemnému propojení českých sítí v peeringových centrech. Zde jsou náklady řádově nižší. Největším českým peeringovým uzlem je NIX.cz. Na jeho stránkách je možné dohledat ceník za port pro propojení.

Poměr mezi národním obsahem, a obsahem využívajícím mezinárodní konektivitu, je zhruba 70/30. Pokud jste někdy byli v datacentru, jistě si uvědomujete, jak jsou zařízení zde umístěná nesmírně drahá. Náklady i u menšího poskytovatele jdou do milionů korun, a i provozní cena je vysoká kvůli nemalé spotřebě. Navíc nestačí jedna lokalita, nikdo soudný nepostaví síť bez dostatečné zálohy. Důležitou nákladovou položkou konektivity je bezpečnost a požadavky státu na ukládání dat o provozních a lokalizačních údajích. A je neoddiskutovatelným faktem, že provoz jádra sítě spravují vždy ti nejkvalifikovanější odborníci. 

Do datového centra vedou páteřní magistrální trasy, s kapacitou v řádech Gbps. Vždy jde o  několik tras z různých míst vedoucích do distribučních center v lokální síti poskytovatele. Národní transportní trasy málokdy patří jednomu poskytovateli, na trhu se pohybuje mnoho firem různé velikosti, které vlastní dálkové páteřní trasy. Například ČD-Telematika spravuje optické páteře při železnici, Dial Telecom při plynovodech a ropovodech, sítě vlastní i energetici, velká síť patří bývalému Telecomu, společnosti CETIN. Do modernizace a výstavby magistrálních sítí byly investovány stovky miliard korun. Také tyto investice od výstavby a údržby sítí jsou významnou položkou ceny domácí přípojky. 

Bez výjimky do všech větších sídel vedou optické trasy z mnoha stran, právě do nich se připojují malé páteřní magistrály. Právě přípojných sítí do malých obcí je v České republice nedostatek. Uložení jednoho metru kabelu vyjde velmi zhruba na tisíc korun. Lehkým výpočtem dokážete odhadnout náklady na připojení obce, která je třeba 5 kilometrů od nejbližšího nádraží s možností propojení do magistrální optiky. Příklad s nádražím dobře poslouží k lepší představě o tvorbě ceny. 

Jestliže přijdete svoji přípojnou infrastrukturou na nádraží a budete požadovat velkoobchodní nabídku na mix tuzemské a tranzitní konektivity s celkovou kapacitou 2 Gbps, rozsah IPv4 adres dostatečný k distribuci služeb pro svoje zákazníky a pronájem technického prostoru pro umístění potřebných technologií zajištující chod služby, dojdete k částce 30 tisíc korun bez DPH měsíčně. Překvapující číslo? A v porovnání s okolními státy vychází ještě docela levně, cena je stlačená vysokou konkurencí v páteřních okruzích. 

Je třeba popsat parametry služeb, pro laika bývá složité pochopit rozdíl mezi 1 Gbps velkoobchodní páteřní služby a 1 Gbps pro domácnost například v optické síti. Transportní kapacitu máte k dispozici vždy, nikdy ji nepoužívá někdo další. Poskytovatel má k dispozici garantovanou technickou dostupnost, tedy poskytoval disponuje složitým mechanismem zajištění kvality i v případě nehod na trase. Technologie i trasy jsou redundantní, a přesto bývají zajištěné odběratelem ještě z jiného směru. Je třeba také zajistit bezpečnost pro případ kybernetických útoků. Útoky jsou a budou časté, nežijeme v přátelském kyberprostoru. Domácí přípojka je úplně jiná disciplína. Její kapacita je maximální, provozní parametry závisí na nastavení sítě a na míře agregace. Pro distribuci páteřní kapacity provoz musíte řídit, aby nedocházelo k situacím, ve kterých část zákazníků síť přetěžuje a jiná část zákazníků nemá dostatečnou úroveň služeb. To se řeší na aktivním zařízení, které operátor umisťuje v centrálních distribučních bodech sítě. Tato zařízení a jejich provoz je také třeba rozpočítat do ceny služby. 

Poslední nákladovou položkou je zákaznická péče. Statistiky operátorů ukazují, že nejčastější příčina  reklamací služeb je chyba poblíž, anebo v domácnosti uživatele. Poslední metry jsou zpravidla mimo dohledové centrum sítě. Evergreen je domácí WiFi router přemístěný za železobetonovou zeď, nebo napadený počítač škodlivých softwarem, který se snaží kopírovat data z disku na neznámé úložiště kdesi v Asii. Provoz každé sítě potřebuje armádu techniků, kteří jsou schopní poskytnout odpovídající podporu. Bez nich se kvalitní služba provozovat nedá. 

Nesmíme zapomenout na 21% DPH, kterou operátor pouze vybírá pro stát. Stát obecně se na nákladových položkách také podílí, především výběrem licencí pro provoz některých radiových technologií v místech, kam optická síť nevede. Telekomunikace jsou regulovaný trh, a každý podnikatel musí odevzdávat velké množství údajů o provozu sítě. Vypracováváním formulářů se vytváří další položka v tabulce mzdové náklady. 

Být podnikatelem v elektronických komunikacích je náročná disciplína. Musíte být schopný technik, právník a stavař v jedné osobě. 

Štítky článku: