Hudba na internetu: historie a současnost streamované muziky

18.05.2018

Nikdy v historii nebyla hudba tak dostupná. Probouzí nás, doprovází nás v práci, u jídla i během sportu. Posloucháme ji z rádia, počítače i z mobilů – a co víc, většina hudby je zadarmo. Respektive „zadarmo“ (ale k tomu později). To, co dnes považujeme za samozřejmost, bylo ještě před 20 lety naprosté sci-fi. Pak se ale všechno změnilo.

iTunes, revoluce v hudbě

Kalendář ukazoval 28. duben 2003 a plný sál novinářů v kalifornském Cupertinu byl jako na trní. Už za pár minut měl Steve Jobs oznámit, na čem špičkový tým inženýrů a obchoďáků z Applu v uplynulých měsících tak intenzivně – a tajně – pracoval. V tu chvíli ještě nikdo nevěděl, že hudbě, jak jsme ji znali dosud, zvoní umíráček. Ten den totiž Apple představil iTunes Store: elektronický obchod s hudbou, který změnil naše vnímání hudby jednou pro vždy.

Tady je nutné říct si jednu věc. Apple můžete milovat, nebo nenávidět, ale jednu věc mu nikdo nemůže upřít – naučil lidi kupovat muziku přes internet. Přišel totiž se zásadní změnou samotného konceptu kupování a prodeje hudby. S iTunes Store už zákazníci nemuseli pro hudbu do obchodů, nově stačilo pár kliků v elektronickém obchodě. Ještě zásadnější ale byla další novinka, kterou Apple s iTunes představil. Místo dosud obvyklého kupování celých alb totiž nabídl možnost koupit si pouze vybranou skladbu. A moderní trh s hudbou byl, přes nářky a protesty klasických hudebních vydavatelství, na světě.

 

Napster: úspěch zákonu navzdory

Apple samozřejmě nebyl první, kdo s konceptem „hudby na internetu“ přišel. Už v roce 1999 se o to pokusil Shawn Fanning a jeho Napster. Jeho technologie umožňovala uživatelům jednoduše kopírovat a distribuovat hudbu ve formátu MP3, čímž obcházela zavedený způsob distribuce hudby. Právě to se ale Napsteru stalo osudným – nedokázal umělcům zaručit dodržování autorských práv a služba, kterou v dobách její největší slávy využívaly desítky milionů uživatelů, tak nakonec musela skončit. Byl to tedy nakonec Apple a jeho iTunes Store, který ukázal, že existující i legální cesty, jak hudbu prodávat (a poslouchat) přes internet. Úspěch Napsteru, jakkoliv krátkodobý, přesto firmám nedával spát. A tak se začaly, zprvu opatrně a nenápadně, rodit první plány na to, jak přestat hudbu kupovat a stahovat – a místo toho ji začít rovnou streamovat.

 

Internet a chytré mobily

K rozvoji zcela nového obchodního a hudebního odvětví (jakým streamovací služby bezesporu jsou) ale jen dobrý nápad nestačí. Svou roli tak musely sehrát i vnější faktory, především výrazné rozšíření internetu na začátku 21. století a také představení prvního iPhonu v roce 2007, které odstartovalo éru chytrých mobilních telefonů. Díky tomu (a také díky postupnému navyšování množství dat, která byli poskytovatelé internetového připojení schopni přenést) se postupně prosadilo hned několik služeb, které zásadně proměnily podobu hudebního průmyslu.

Ať už šlo o Pandoru, Last.fm, Rdio nebo později Spotify, model distribuce hudby, se kterým přišly, byl vždy podobný. Alba ani jednotlivé skladby už hudební fandové nemuseli kupovat – a dokonce ani stahovat. Jednoduše si je přehráli on-line, buď na počítači, tabletu, nebo z chytrého telefonu. Streamovací služby přitom přístup ke svým rozsáhlým on-line hudebním knihovnám zpřístupnily buď za pravidelný měsíční poplatek, nebo zdarma, ovšem s reklamami vloženými mezi jednotlivé songy.

 

Spotify, celosvětová jednička

Jedničkou na současném trhu – minimálně tom evropském – je dnes bezesporu Spotify. Na konci loňského roku měla firma 71 milionů předplatitelů, dalších 92 milionů lidí celosvětově využívá její bezplatnou službu podporovanou reklamou. Tržby společnosti v roce 2017 vzrostly o 39 procent na 4,09 miliardy eur. A není se čemu divit. Byznysově na to totiž Spotify jde chytře. Přestože dlouhodobě propaguje primárně svou bezplatnou verzi, a usnadňuje tak uživatelům přechod z jiných, podobných služeb, spíše než na klasické reklamy vsází právě na předplatné.

Na rozdíl od jiných služeb tak uživatelům, kteří Spotify poslouchají zdarma, pouští hlavně reklamy na svou vlastní placenou verzi (například reklamy s mňoukajícímu kočkami jsou dnes už legendární). Nedávno navíc Spotify zavedlo další novinku: uživatelé, kteří nemají předplatné, už mohou písně z vybraného alba poslouchat jen náhodně. Na rozdíl od placené verze také nemohou svá oblíbená alba ani playlisty stahovat a později poslouchat v off-line režimu. To vše se podílí na tom, že počet předplatitelů neustále roste.

V současnosti vyjde placená verze Spotify na 5,99 eura měsíčně, tedy přibližně na 160 korun.

 

Řekni mi, co posloucháš...

Za úspěchem Spotify ale samozřejmě nejsou jen jeho obchoďáci. Dlouhodobě si totiž Spotify získává uživatele i tím, jak pracuje s takzvanými doporučovacími algoritmy. V čem spočívají? Jednoduše řečeno: na základě toho, jakou hudbu posloucháte, vám Spotify doporučí hudbu, kterou zatím neznáte, ale mohla by se vám líbit. A co je nejlepší – většinou se i trefí. (S podobným algoritmem se snaží pracovat i ostatní streamovací služby, v jeho vývoji je ale Spotify zatím bezesporu nejdál). I díky tomu dnes Spotify může sázet i na rozsáhlé hudební playlisty a vlastní „rádio“, které se přizpůsobují hudebnímu vkusu uživatelů.

A dobrou práci za tým Spotify odvádí i jeho marketingové oddělení. Dokazuje to i fakt, že bez „každoročního přehledu hudby, kterou jsme letos poslouchali“ už si konec roku téměř neumíme představit.

 

Tidal: umělci proti byznysu

Ne každému ale rozvoj streamovacích služeb dělá radost. Právě Spotify (jako jednička na celosvětovém trhu) se tak stává častým terčem útoků především ze strany některých umělců. Ti nesouhlasí s podmínkami, které jim Spotify coby tvůrcům nabízí – a brání se různě. Některé velké hvězdy (jako Taylor Swift nebo Adele) například Spotify neposkytly své nahrávky, minimálně ty nejnovější.

A jiní šli ještě dál. Například rapper Jay-Z neváhal a v roce 2015 představil  svou vlastní streamovací službu s názvem Tidal. Ta chtěla zaujmout právě vstřícnějšími podmínkami pro umělce a také vyšší kvalitou zvuku, to vše ale za vyšší cenu než u konkurence – za 20 dolarů měsíčně. Jak se nyní zdá, rapperův experiment může po třech letech skončit fiaskem. Službu Tidal si v současnosti předplácí 1,2 milionu uživatelů a firmě prý zbývají finance na několik měsíců provozu. Přestože to samotná firma intenzivně odmítá, je tak možné, že za pár let bude Tidal historií – a bude tak následovat dnes už zaniklé služby jako Rdio, Beats Music nebo Sony Music.

 

Apple Music: nejen pro fandy Applu

Vstoupit do rozjetého vlaku (obzvlášť pokud jde o oblast, v níž se točí tolik peněz jako právě v hudebním průmyslu) zkrátka není nic jednoduchého. I tady ale existují výjimky, které dokážou všechna pravidla o tom, jak byznys funguje, postavit na hlavu. Když v roce 2015 představil Apple svou vlastní streamovací platformu, tedy Apple Music, leckdo si klepal na čelo. Chtít konkurovat Spotify tenkrát považovali i ti největší optimisti za minimálně velmi odvážně.

Dnes, o tři roky později, je Apple Music druhou největší streamovací platformou na světě. A neustále roste. Stejně jako Spotify, i Apple Music nabízí přístup k obrovské on-line hudební knihovně knihovně (ta její čítá na 40 milionů skladeb) a pracuje s doporučovacím algoritmem, který uživatelům nabízí další hudbu podobnou té, kterou mají rádi. Hudbu je možné stahovat i do off-line režimu.

Tady ale podobnosti končí. Na rozdíl od Spotify totiž Apple Music funguje jen v placené verzi (přestože si službu můžete vyzkoušet na tři měsíce zdarma), a to za 9,99 dolarů měsíčně. Kromě toho v rámci Apple Music můžete poslouchat i hudbu, kterou jste získali jinde, ale máte ji uloženou ve své aplikaci iTunes. Součástí Apple Music je také internetové rádio Beats 1.

 

Konkurence Spotify a Applu: Deezer, Google a Amazon

Přestože Spotify a Apple Music dnešnímu světu streamované hudby bezesporu vládnou, nejsou v něm jediní. Z minulosti dodnes přežily i další služby – jako Pandora (dostupná jen v USA), Amazon Music, Deezer nebo Google Play Music.

Podívejte se na základní rozdíly mezi službami dostupnými v ČR:






Název

Velikost knihovny

Cena za měsíc

Verze zdarma?

Off-line mód?

Amazon Music

2 miliony, za příplatek 10 milionů

240 Kč

Ne

Ano

Apple Music

40 milionů

150 Kč

Ne

Ano

Deezer

43 milionů

165 Kč

Ano

Ano

Google Play

30 milionů

150 Kč

Ne

Ano

Spotify

30 milionů

160 Kč

Ano

Ano

Mimochodem, ještě informace pro ty z vás, kdo si hlídají měsíční spotřebu dat. Streamujete-li hudbu přímo z internetu, spotřeba dat bude záviset na tom, v jaké kvalitě hudbu posloucháte.

Audio v nízké kvalitě (tedy audio, které má bitrate typicky 96 kbps) vás bude „stát“ 0,72 MB dat za minutu nebo 43,2 MB za hodinu. Naopak hudba v nejvyšší kvalitě (s bitratem 320 kbps) bude znamenat spotřebu 2,4 MB za minutu, případně 115,2 MB za hodinu.

 

YouTube, starý hráč na novém poli

Současný trh s hudbou, to samozřejmě nejsou jen streamovací služby. Kromě klasického prodeje alb existují i internetová rádia (která v českém prostředí fungují primárně přes službu Play.cz) a v neposlední řadě i YouTube. Videoportál YouTube, který patří světovému internetovému gigantu Google, je dlouhodobě světovou jedničkou ve streamování online videa. Denně na něj uživatelé nahrají miliony nových videí. A není tajemstvím, že lidé YouTube rádi používají také jako hudební knihovnu, kde je možné najít k poslechu téměř vše.

To, co mají na YouTube tak rádi posluchači (tedy absolutní dostupnost hudby), ale samozřejmě dělá těžkou hlavu hudebním vydavatelům. Ti si dlouhodobě stěžují na to, že služby, které jsou financované pouze z reklamy (jako je třeba právě YouTube), nepřivádějí zpátky do hudebního průmyslu adekvátní množství peněz. Konkrétně YouTube se kromě toho musí potýkat i s dalším problémem: lidé, kteří přes YouTube pouze poslouchají písničky, zbytečně zvyšují datový provoz videí, která přitom během poslechu vůbec nesledují.

Nedávno proto YouTube přišel s řešením, od kterého si slibuje jak snížení datového toku videí, tak postupný přechod od reklam k předplatnému. Jeho řešení se jmenuje YouTube Music a YouTube tuto službu zatím testuje ve vybraných zemích.

Díky YouTube Music mohou uživatelé poslouchat hudbu v režimu „Pouze audio“ (což šetří data jak na straně YouTube, tak na straně posluchačů). V kombinaci s předplatným (tedy takzvaným YouTube Red) je navíc hudba dostupná zcela bez reklam a je možné si ji stáhnout do mobilu až na 30 dnů.

 

Zaplaví nás YouTube reklamami?

O předplatné YouTube Red zatím uživatelé největší světové videoplatformy příliš zájem nemají. A s tím chce vedení YouTube skoncovat. Plán je jednoduchý. Těm, kteří v řadě poslouchají velké množství hudebních klipů, a je tedy jasné, že službu využívají především jako zdroj hudby, chce výrazně zvýšit četnost reklam mezi klipy.

Změnou chce posluchače přesvědčit o přechodu na placené předplatné a zřejmě si také připravuje pole pro uvedení nové placené hudební služby YouTube Remix, na které pracují i vývojáři z Hudba Google Play. Tato služba je nyní ve fázi podpisů smluv s hudebními společnostmi spravujícími obsah.

Kvalitní streamování oblíbené hudby se pochopitelně neobejde bez spolehlivého internetu od kvalitního poskytovatele - ve Středočeském kraji můžete vyzkoušet například UVTEurosignal nebo Ujezd.net

Autor: Alžběta Švarcová

Štítky článku: