Umělá inteligence je dnes běžnou součástí našich životů. Pomáhá psát texty, přepisovat zvuk, vytvářet obrázky nebo shrnovat dlouhé e-maily. Zatímco její přínosy jsou nepopiratelné, roste také riziko zneužití umělé inteligence.
A právě oblast vydírání a manipulace pomocí AI začíná být jedním z největších bezpečnostních problémů současnosti. Zneužití AI k imitaci hlasu, vzhledu nebo stylu komunikace blízké osoby není jen hypotetickým scénářem – je to realita, kterou už začínají zaznamenávat i české bezpečnostní složky (E-Bezpečí, 2024).
Proč je důležité o těchto hrozbách mluvit? Deepfake technologie a imitace hlasu se netýkají jen firem nebo celebrit. Cílem se může stát kdokoli – dítě, senior, účetní nebo rodič, který zveřejňuje videa na sociálních sítích. Právě proto chceme na Kvalitním Internetu o těchto tématech otevřeně mluvit a pomáhat lidem rozpoznat hrozby dřív, než se stanou obětí.
Znalost těchto rizik je prvním krokem k ochraně sebe i svých blízkých. Digitální bezpečnost začíná doma – a s každým jedním kliknutím.
V posledních měsících se častěji objevují případy, kdy se útočníci vydávají za blízké osoby oběti – a to s pomocí umělé inteligence. Stačí několik sekund hlasového záznamu, video na sociální síti nebo delší e-mailová konverzace a AI dokáže napodobit styl i tón řeči.
Výsledkem může být například telefonát, který zní jako skutečný nadřízený a žádá o schválení platby, nebo zpráva, která imituje člena rodiny v nouzi. Právě tyto typy útoků patří do kategorie tzv. sociálního inženýrství, při kterém útočníci kombinují technologie a psychologii k dosažení svého cíle. Policie ČR i odborníci na kyberbezpečnost na podobné scénáře dlouhodobě upozorňují (E-Bezpečí: Rizika AI).
Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) roste počet tzv. BEC útoků (Business Email Compromise), při kterých se podvodníci vydávají za vedoucí pracovníky a žádají účetní oddělení o neobvyklé finanční transakce. Pomocí umělé inteligence si navíc mohou připravit dokonalý podvrh – včetně imitace hlasu nebo deepfake videa, které působí naprosto věrohodně. NÚKIB ve svých materiálech upozorňuje, že tyto útoky jsou stále sofistikovanější a obtížněji odhalitelné – zejména kvůli schopnosti AI generovat přesvědčivou identitu.
Více informací o rizicích najdete na stránkách AI portálu e-bezpeci.cz, který spolupracuje i s NÚKIB na osvětě v oblasti kybernetických hrozeb a podvodů s využitím AI.
Imitace hlasu prostřednictvím AI je dnes dostupná prakticky komukoliv. Nástroje jako ElevenLabs, Descript nebo PlayHT umožňují vytvořit realistickou hlasovou nahrávku během několika minut – často jen na základě pár sekund originálního záznamu.
V Česku se navíc objevují případy, kdy útočníci využívají deepfake technologie ke generování videí, na nichž oběť údajně něco říká nebo dělá – a následně ji vydírají. Jde o typický příklad zneužití generativní umělé inteligence k manipulaci a psychologickému nátlaku. Zvlášť rizikovou skupinou jsou děti a teenageři, kteří často bez rozmyslu sdílejí své hlasové nebo video výstupy na platformách jako TikTok, Instagram nebo YouTube. Mnohdy si neuvědomují, že právě tím dávají útočníkům do ruky materiál, který lze v budoucnu snadno zneužít pro podvod nebo vydírání.
Na rizika spojená s deepfaky a hlasovými napodobeninami upozorňuje i projekt E-Bezpečí, který dlouhodobě sleduje dopady AI v rukou podvodníků – zejména vůči dětem a mladistvým. Nejde však jen o firmy nebo veřejně známé osoby. S pomocí umělé inteligence může být obětí kdokoli z nás – stačí, když útočníci získají veřejně dostupný hlasový nebo obrazový materiál.
Schopnosti AI klonovat hlas jsou dnes tak přesvědčivé, že i zkušený uživatel může snadno naletět. Útočníci totiž využívají tzv. voice cloning technologie, které dokáží napodobit reálný hlas už na základě několika sekund originální nahrávky.
Typickým příkladem je tzv. voice phishing, známý také jako vishing. Volající předstírá, že je bankéř, pracovník pojišťovny nebo člen rodiny, a pod záminkou naléhavé situace žádá o ověření údajů nebo převod peněz. Na podobné typy útoků upozorňuje Policie ČR, která mezi formy kyberkriminality řadí právě i vishing a podvody spojené s manipulací. Důležité informace o těchto hrozbách a rady, jak se bránit, poskytuje také projekt E-Bezpečí, zaměřený na prevenci a vzdělávání v oblasti digitální bezpečnosti.
Co dělat, když mám podezření na deepfake nebo podvod? Deepfaky, falešné hlasy a generované hrozby už dnes nejsou výsadou sci-fi filmů. Útočníci dokážou napodobit hlas nadřízeného, přesvědčivě požádat o platbu nebo obejít dvoufázové ověření – stačí jim několik sekund záznamu z porady nebo video, které bylo sdíleno na sociální síti. Pokud při komunikaci něco nesedí, je důležité zachovat klid. Naléhavost je běžnou manipulační taktikou. Zeptejte se sami sebe: Zní to podezřele? Může to být podvod? Vždy si žádost ověřte jiným způsobem – například zpětným zavoláním, videohovorem nebo osobním kontaktem. Podezřelou komunikaci si uložte – může jít o důležitý důkaz. A neváhejte se obrátit na odborníky – pomoc a rady nabízí například projekt E-Bezpečí nebo Policie ČR.
Jak se tedy chránit před zneužitím AI v online světě? Zneužití umělé inteligence k podvodům a manipulaci je stále častější hrozbou, ale naštěstí existují způsoby, jak se před těmito hrozbami chránit. Kromě ověřování informací, jak bylo zmíněno výše, je důležité také využívat technologická řešení, která nám mohou pomoci zjistit, zda jde o autentický obsah nebo zda je zfalšován.
Například pro detekci deepfake videí existují nástroje, které umí analyzovat obraz a zvuk a odhalit nepatřičné změny nebo nesrovnalosti, které by normálně lidské oko nebo ucho nezachytilo. Nástroje jako Deepware Scanner nebo Sensity AI jsou specializované na analýzu deepfake videí a mohou pomoci rozpoznat, zda se jedná o autentický záznam, nebo zda byl pozměněn s cílem podvést.
Další prevencí je dvoufázové ověřování nejen u citlivých transakcí, ale i u běžné komunikace s kolegy nebo členy rodiny. Jestliže dostanete požadavek na platbu, ověřte si ho nezávislým způsobem – i když to může být časově náročné, vyplatí se to.
Firmy mohou minimalizovat rizika zneužití AI zavedením školení pro zaměstnance, aby byli schopni rozpoznat varovné signály, jako je například neobvyklý tón v e-mailech nebo neobvyklé požadavky na platby. Politika bezpečné komunikace by měla zahrnovat pravidelné ověřování citlivých informací, jako jsou žádosti o peníze nebo přístupové údaje.
Pro rodiče je klíčové nejen informování dětí o nebezpečích na internetu, ale i o tom, jak mohou sami rozpoznat, že s jejich osobními údaji nebo obsahem bylo manipulováno. Děti by měly být seznámeny s tím, jak nebezpečné je zveřejňování citlivých osobních informací na veřejných platformách, protože každý zveřejněný obsah může být v budoucnu zneužit.
Co když už je pozdě? Pokud se stanete obětí podvodu nebo máte podezření, že jste se stali cílem manipulace pomocí deepfake technologie, okamžitě kontaktujte odborníky. Projekt E-Bezpečí nabízí poradenství a pomoc pro jednotlivce i firmy, jak se vyrovnat s následky kybernetických hrozeb. Policie ČR rovněž nabízí pomoc při řešení kyberkriminality. Neváhejte se obrátit na odborníky, kteří vám pomohou krok za krokem, jak se situací naložit.
Jak se tedy chránit před zneužitím AI? Základní pravidlo zní – ověřujte. Pakliže vám někdo po telefonu tvrdí, že je v nouzi a žádá o okamžitý převod peněz, nikdy nejednejte impulzivně. Vždy si informace ověřte jiným způsobem – například přes videohovor nebo osobní kontakt. Schopnost zachovat klid a ověřit si situaci je jedním z nejúčinnějších způsobů obrany proti podvodům s využitím umělé inteligence. Ve firmách by mělo být samozřejmostí dvoustupňové ověřování všech finančních transakcí. Stejně důležité je i pravidelné vzdělávání zaměstnanců o rizicích umělé inteligence – včetně případů, kdy může být AI zneužita k imitaci hlasu, e-mailu nebo identity.
Užitečné informace a doporučení z oblasti kyberbezpečnosti nabízí například bezpecne-online.cz, který poskytuje praktické rady pro běžné uživatele i školy. Školy i veřejnost se zároveň mohou obracet na nukib.cz, oficiální web Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který se zaměřuje na kyberbezpečnost a prevenci.
Důležitou roli v ochraně před digitálními hrozbami hrají rodiče. Dětem a dospívajícím je potřeba otevřeně vysvětlit, že veřejné sdílení videí, hlasových zpráv nebo jiných osobních záznamů může být v budoucnu zneužito například k vydírání nebo manipulaci.
Zároveň je nutné posílit jejich kritické myšlení – upozornit je, že pochybnost není slabost, ale přirozená reakce na podezřelé situace. Jestliže dítě slyší něco, co ho zneklidní, nebo vidí video, které působí nepřirozeně, mělo by vědět, že je naprosto v pořádku přijít si informaci ověřit s důvěryhodným dospělým. V době, kdy je možné pomocí technologií napodobit hlas i obraz, je zdravá skepse jednou z nejúčinnějších forem prevence.
Proč o tom mluvíme právě na Kvalitním Internetu? Deepfake technologie a imitace hlasu nejsou jen problémem velkých firem nebo známých osobností. Cílem podvodníků se může stát každý – dítě, rodič, senior, učitel nebo třeba student, který bezmyšlenkovitě sdílí své video na TikToku. Na Kvalitním Internetu chceme tato rizika přibližovat srozumitelně a bez strašení. Věříme, že informovaný uživatel je ten nejlépe chráněný. Proto o těchto hrozbách otevřeně mluvíme – a ukazujeme, že digitální bezpečnost začíná doma, v běžných každodenních rozhodnutích.
A jak poznat, že něco není v pořádku? Podvodné hovory nebo videa často působí lehce nepřirozeně – hlas může znít zvláštně, roboticky nebo „plošě“, mluvící osoba se může nepřirozeně hýbat, chybí jí mimika či mrkání. Dalším varovným signálem je silný tlak na rychlé rozhodnutí nebo naléhavý příběh, který působí podezřele dramaticky. Typické je také to, že volající odmítá zapnout kameru, ukázat svou tvář nebo přistoupit na videohovor. Pakliže navíc tvrdí, že si informace nemůžete ověřit jiným způsobem, ale trvá na tom, abyste jednali ihned, je velmi pravděpodobné, že se jedná o pokus o manipulaci.
Za předpokladu že máte pochybnosti, ověřujte – a hlavně se nebojte odmítnout.
Zneužití umělé inteligence k vydírání, manipulaci nebo psychologickému nátlaku bude pravděpodobně dál narůstat. To ale neznamená, že bychom měli propadat strachu nebo panice. Stačí si uvědomit, že AI tu není jen k tvorbě a pomoci – ale může být i nástrojem škody. Jestliže ale porozumíme tomu, jak umělá inteligence funguje a jak může být zneužita, budeme se jí méně bát – a zároveň se proti ní lépe chránit. Technologie nejsou naším nepřítelem. Nepředstavují hrozbu, pokud k nim přistupujeme vědomě, zodpovědně a s kritickým myšlením.
Proč o tom mluvíme právě tady? Na Kvalitním Internetu víme, že kyberhrozby nejsou jen technický problém. Týkají se rodičů, dětí, seniorů, škol i zaměstnanců. Věříme, že informovanost je klíčem k ochraně – a proto mluvíme otevřeně i o těžkých tématech jako je vydírání pomocí AI nebo podvržené identity.
Na webu kvalitni-internet.cz naleznete několik článků, které zdůrazňují význam dvoufázového ověření (2FA) pro zvýšení bezpečnosti online účtů. Například článek “Spoofing: Co o něm víme?” uvádí, že aktivace dvoufázového ověření poskytuje další vrstvu zabezpečení, i když útočník získá vaše uživatelské jméno a heslo. Podobně článek “Jak si zajistit digitální soukromí v době všudypřítomného sledování?” doporučuje nastavit soukromí na sociálních sítích a aktivovat dvoufázové ověření pro ochranu vašich osobních údajů. Dále článek “Online nakupování: Jak poznat důvěryhodné e-shopy a nenaletět podvodníkům?” zdůrazňuje použití dvoufázového ověření při online platbách k ochraně před podvodnými transakcemi.
Chcete vědět víc o tom, jak se bránit moderním podvodům a chránit své soukromí? Sledujte další články na kvalitni-internet.cz, kde pravidelně sdílíme praktické rady a aktuální informace o digitální bezpečnosti.
Autor: Martina Pánková
