Platby přes internet: jejich historie, současnost a budoucnost

Elektronika, počítače, ale také móda, kosmetika, nebo dokonce jídlo a pití. To jsou nákupy, které Češi stále častěji chtějí řešit přes internet. Například v počtu nákupů potravin on-line je Česko dokonce na třetím místě mezi všemi evropskými zeměmi. Bankám a provozovatelům speciálních platebních bran to samozřejmě dělá radost. Ruku v ruce s rostoucím počtem on-line nákupů totiž jde i růst počet plateb přes internet. Ještě před pár lety přitom všechno bylo úplně jinak.

Historie plateb přes internet

Pokud by platební karta byla člověk, zřejmě už by se teď chystala do zaslouženého důchodu. Světlo světa totiž poprvé spatřila už v roce 1950 – Američan Frank McNamara ji tehdy navrhl pro členy prestižního Diners Clubu.

Od zrodu platební karty k prvním on-line platbám ale byla ještě dlouhá cesta. Především v Evropě. Zatímco ve Spojených státech si zákazníci nákupy přes internet oblíbili už na začátku 90. let (nejčastěji tehdy přes internet kupovali především hudební nahrávky na CD), ti evropští (a čeští) ještě na přelomu tisíciletí dávali přednost klasickým způsobům platby. Týkalo se to nejen klasických, ale především internetových nákupů (například v Česku ještě v roce 2011 vedla mezi nejčastějšími způsoby platby dobírka, a to s 60 procenty).

Na pomalém nástupu on-line plateb na starém kontinentě se podepsalo hned několik faktorů. Kromě tradiční evropské nedůvěřivosti k technologickým novinkám svou roli sehrálo i pomalejší šíření platebních karet než v USA. Po dlouhou dobu navíc evropské platební karty placení přes internet „neuměly“ automaticky – respektive zákazník, který měl zájem, o něj musel zažádat přímo na bankovní pobočce.

Tento trend se v posledních několika letech postupně mění. A nastoupil trend opačný. Jak potvrzují banky i provozovatelé platebních bran, on-line plateb neustále přibývá a zdá se, že klasické transakce (minimálně pokud jde o nákupy přes internet) v následujících letech postupně vymizí.

Nejčastější druhy on-line plateb

Chcete-li dnes cokoliv zaplatit přes internet, máte na výběr hned z celé řady možností. Většina zákazníků nejčastěji volí mezi klasickými bankovními převody, platbou kartou nebo platbou pomocí takzvané elektronické peněženky. Každý z těchto způsobů má jiné výhody a nevýhody. Které to jsou? Pojďme se na ně podívat podrobněji.

Platba bankovním převodem

Jak ukazují statistiky, klasické internetové bankovnictví je dodnes jedním z nejoblíbenějších pomocníků při placení přes internet. Tento způsob platby je jednoduchý a jediné, co potřebujete, je internetové bankovnictví, ať už v počítači, nebo v mobilu.

Nevýhoda je ale zřejmá: platby mezi jednotlivými bankami se můžou protáhnout až na několik dní, a proto pokud na odeslání vašeho balíku spěcháte, klasická platba převodem pro vás zřejmě nebude to pravé.

Zrychlenou formu provádění platební transakce představují „bankovní tlačítka“. Převod jako takový platba přes tlačítko neurychlí, odpadá ale nutnost „ručně“ přecházet na stránky internetového bankovnictví – tlačítko na příslušném webu vás samo nasměruje.

Rychlý přístup k bankovnímu převodu představují také QR platby. Řada bank, které mají své vlastní aplikace pro chytré mobilní telefony, do nich zároveň integrovala funkci, která umožní fotoaparátem smartphonu načíst QR kód na webové stránce nebo tištěné faktuře, takže nemusíte ručně zadávat čísla účtu a další údaje.

On-line platba kartou

V současnosti jde zřejmě o nejjednodušší způsob, jak můžete zaplatit přes internet. Opíšete pouze několik údajů ze své debetní nebo kreditní karty (číslo karty, dobu platnosti a CVV kód u Visa karet nebo CVC kód u MasterCard) – a máte zaplaceno.

Příjemci navíc peníze na účet dorazí okamžitě, což oceníte především tehdy, kdy na svůj nákup spěcháte. Kromě toho nemusíte při platbě vyplňovat číslo účtu ani variabilní symbol. V jednoduchosti ovšem v tomto případě není jen síla, ale i riziko. Stačí, aby si někdo údaje z vaší platební karty opsal, a nic mu nebrání „vyluxovat“ vám účet do poslední koruny.

Naštěstí si to uvědomují i banky. Naprostá většina z nich tak používá takzvaný bezpečnostní systém 3D Secure. Díky němu klientům po zadání platby přijde ověřovací SMS zpráva s autorizačním kódem, bez kterého se transakce neprovede. Jde tedy o bezpečnostní protokol, který vás chrání před zneužitím údajů z platební karty při platbě na internetu. Systém 3D Secure v ČR existuje už v roce 2004 (tehdy pouze na straně obchodníka). Se zaváděním služby 3D Secure u platebních karet klientů ale banky začaly až v roce 2011.

Mimochodem, nezapomeňte na to, že v internetovém bankovnictví si můžete nastavit limit pro platby na internetu – což se vyplatí obzvlášť tehdy, kdy o kartu z jakéhokoliv důvodu přijdete.

Elektronické peněženky

Elektronické peněženky rozhodně nejsou na poli internetových plateb novinkou. Ve světě jde o poměrně populární způsob placení (mezi nejznámější mezinárodní provozovatele patří Skrill, PayPal nebo třeba PayU), uživatelé na nich oceňují hlavně soukromí, které jim elektronické peněženky poskytují.

Jak to funguje? Jednoduše. Stačí si zřídit účet, propojit ho se svou platební kartou nebo bankovním účtem a poté ho jednoduše používat jako skutečnou virtuální peněženku. Výhody to přitom má obrovské. Zatímco u klasických plateb kartou posíláte údaje o své kartě prakticky do neznáma, při platbě prostřednictvím elektronické peněženky nikdo vaše osobní ani platební údaje „nevidí“ (kromě provozovatele samotného).

Tohle velké plus ovšem vyvažují stejně velké minusy. Právě ty jsou důvodem, proč si třeba Češi vztah k elektronickým peněženkám stále ještě hledají. Ještě nedávno například platilo, že většina z nich byla pouze v angličtině, tradičně nedůvěřivé české zákazníky navíc odrazuje to, že při zakládání peněženky musí vyplnit hned celou řadu osobních údajů.

Největší nevýhodou elektronických peněženek jsou ovšem poplatky. Například český projekt GoPay si za vedení účtuje 190 Kč měsíčně, navíc si strhne 2,2 procenta z každé provedené transakce.

A lépe na tom nejsou ani jiné platební brány. Zatímco u takové PayU se výši konkrétních poplatků nedozvíte předem (společnost vás jen neurčitě informuje o tom, že „má nárok na provizi z každé transakce“), ThePay po vás bude chtít měsíční poplatek 199,- (pokud bude váš obrat nižší než 10 000,-) a třeba ComGate si naúčtuje 0,99 procenta z každé transakce a tři koruny k tomu.

Jak zaplatit bitcoinem?

Mimochodem, vlastní elektronické peněženky dnes mají i kryptoměny (mezi ty nejznámější patří Coinbase nebo Blockchain Wallet), platbu bitcoiny nebo jinými kryptoměnami dnes umožňuje i řada internetových obchodníků, a to přes platební bránu BitcoinPay. Bitcoinem tak dnes zaplatíte třeba v Alze, ale i v mnoha restauracích a kavárnách.

Přes telefon i Facebook

Někdy se může stát, že potřebujeme poslat drobný finanční obnos některému z přátel nebo členů rodiny. Díky pokročilým technologiím už není bezpodmínečně potřeba znát číslo účtu dotyčného – klientům mBank stačí, když odesílateli poskytnou své telefonní číslo. Banka je sama na transakci upozorní formou SMS. Provádět platby je možné i přes Messenger, který je součástí sociální sítě Facebook.

Budoucnost plateb

Doba se mění a spolu s ní také formy placení – týká se to nejenom plateb přes internet, ale i v kamenných prodejnách a jiných provozovnách. V řadě zemí jsou hotovostní platby pomalu vytlačovány nejen bezkontaktními platbami debetní či kreditní kartou, ale i platbami za pomoci NFC čipu v chytrém telefonu – nejznámějšími platformami jsou Apple Pay a Android Pay. Popularitu si získávají i speciální platební samolepky. Do budoucna by své využití při placení mohly nalézt i nové ověřovací technologie, jako je snímání otisku prstu nebo skenování obličeje, používané k odemykání některých novějších smartphonů. Někteří lidé předpovídají i konec hotovosti, tato vize je ale zatím skutečně z žánru sci-fi a vyžaduje nejen obrovský technologický pokrok, ale především stoprocentní spolehlivost technologíi a sítí.

Platby přes internet pomocí sítě UjezdNet, UVT a Eurosignal jsou bezpečné, a to díky vysoké míře zabezpečení a neuronové síti, která sleduje provoz v síti a blokuje směrování na podezřelé IP adresy.

Doporučené články

Poptávka internetového připojení

Adresa

Hrnčířská 143, Jesenice - Osnice | PSČ 25242 (okres Praha-západ)(okres Praha-západ)(okres Praha-západ)

Technologie

Optické připojení až 300 Mb/s

Aby vás mohl kontaktovat obchodní zástupce internetového poskytovatele, budeme potřebovat vaše kontaktní údaje.