Než přišel Facebook. Stručný průvodce historií sociálních sítí.
Nejprve pro vás máme malý úkol. Kolik znáte lidí ve věku mezi 15 a 55 lety, kteří nejsou na Facebooku? Nechceme předbíhat, ale odhadujeme, že by vám k jejich spočítání stačily prsty na jediné ruce. Facebook je zkrátka jedním z největších fenoménů 21. století, který zásadně proměnil svět okolo nás. Historie moderních sociálních sítí se ale začala psát dávno před ním.
Psal se rok 2004, když mladý student harvardské univerzity přišel s přelomovým nápadem. Místo, aby společně se svými spolužáky používali klasickou papírovou ročenku, vymyslel její elektronickou verzí. Jmenovala se TheFacebook.com a studenti se do ní přihlašovali pomocí e-mailu.
V tu chvíli zřejmě ještě devatenáctiletý Mark netušil, že právě mění svět internetu jednou provždy. Z Facebooku se stala jedna z největších a nejvlivnějších firem na světě, mnozí o něm mluví jako o „internetovém občanském průkazu” a samotný Mark se zařadil mezi velikány internetové historie a nejbohatší lidi planety.
Přestože je dnes Facebook bez pochyb nejpoužívanější a nejznámější sociální sítí na světě, rozhodně nebyl první. Pojem „sociální síť” se poprvé objevil už 50 let před Facebookem, tedy v roce 1954–a svou roli v tom hrály ryby.
Jak se rodila moderní komunikace: od BBS k prvnímu IRC
Výraz „sociální síť” jako první použil profesor londýnské ekonomické univerzity J. A. Barnes v roce 1954, když v Norsku studoval sociální vazby mezi tamními rybáři. Přišel s jednoznačným závěrem: celou společnost prý můžeme definovat jako množinu bodů, z nichž některé jsou propojeny vzájemnými vztahy. Tato množina pak utváří celkovou síť vztahů – takzvanou sociální síť.
Od slova ke skutečné sociální síti, jak ji známe dnes, ale bylo ještě daleko. Trvalo dalších 24 let, než v roce 1978 spatřil světlo světa systém BBS (Bulletin Board System).
Z dnešního pohledu šlo o velmi primitivní, nevzhledný a pomalý systém, v jednom ale znamenal důležitý milník. Byl to vůbec první systém, který svým uživatelům umožňoval vyměňovat si textové zprávy – tedy „chatovat”. Nevýhodou BBS byla jeho rychlost. V jednu chvíli mohl být přihlášený jen jediný uživatel, klasická konverzace o pár větách se tak mohla protáhnout až na několik hodin.
S touto nevýhodou BBS se vypořádal až finský student Jarkko Oikarinen, když v roce 1988 vytvořil první IRC (Internet Relay Chat), který pojmenoval OuluBox. Právě aplikace OuluBox dala základ všem dnešním chatovacím serverům a aplikacím – jako první totiž přišla s možností komunikovat s ostatními uživateli v reálném čase. Moderní komunikace byla na světě.
„Facebook”, který předběhl svou dobu
Nyní se v čase přenesme přibližně o 10 let později. Byl rok 1997 a zrodila se sociální síť, která uměla dosud nevídané: spojovala lidi, umožňovala uživatelům vytvářet si vlastní okruh přátel a prohlížet si jejich profily.
Zní vám to povědomě? Tak pozor. Tato první skutečná sociální síť založená na konceptu webu 2.0 (v němž obsah vytvářejí samotní uživatelé internetu) se nejmenovala Facebook, ale SixDegrees.com. Že jste o ní dosud neslyšeli? Není divu.
I když ji na konci 90. let používalo více než milion registrovaných uživatelů a samotná firma zaměstnávala přes 100 lidí, v roce 2001 musela kvůli finančním problémům skončit. „SixDegrees zkrátka předběhla svou dobu,” prohlásil po čase její zklamaný zakladatel Andrew Weinreich.
Friendster: seznamka, která chtěl i Google
SixDegrees nebyla jediná sociální síť, která se na přelomu tisíciletí snažila udělat díru do velkého světa internetu. Už v roce 2002 vznikl Friendster.com, který si vytyčil jeden hlavní cíl: seznamovat své uživatele s přáteli jejich přátel. Jednoduchá myšlenka na velkou on-line seznamku slavila úspěch – už po třech měsících Friendster překonal hranici tří miliónů aktivních uživatelů.
Ani jeho příběh ale neměl šťastný konec. V roce 2003 se ho za 30 milionů dolarů pokusil koupit Google. Neúspěšně. Tvůrci Friendsteru povolili až o šest let později, kdy svou upadající firmu prodali asijské firmě MOL Global za 26,5 milionu dolarů. Z Friendsteru se stala sociální síť sdružující fandy počítačových her a v roce 2015 zanikla úplně.
Místo pro přátele. MySpace je dnes už jen pro pamětníky
„Hodně se ptáte na MySpace. Jednoduchá odpověď: zvorali jsme to nejhorším možným způsobem. Byla to cenná a drahá lekce,“ prohlásil v roce 2012 mediální magnát Rupert Murdoch na adresu svého času nejpopulárnější sociální sítě na světě. Její příběh je dnes smutným mementem – ukazuje, jak pomíjivý může úspěch na internetu být…
Psát se začal už v roce 2003. Parta lidí, kteří pracovali na Friendsteru, se tehdy rozhodla z firmy odejít a založit si vlastní projekt. Po pouhých 10 dnech vývoje se sociální síť s názvem MySpace a s mottem „Prostor pro přátele” slavnostně otevřela celé internetové veřejnosti.
A následoval strmý růst. Kromě klasického vytváření profilů a propojování se s přáteli MySpace nabídl i vlastní chatovací službu (vlastní instant messenger) a možnost libovolně upravovat vlastní profil. MySpace tak podporoval nejen úpravy grafického rozhraní, ale i přidávání fotografií a audio přehrávače, později se zaměřil i na propojení s hudební scénou.
Byl to neuvěřitelný úspěch. V roce 2006 MySpace překročil hranici 100 milionů registrovaných uživatelů, a dokonce tehdy předstihl Google v žebříčku nejnavštěvovanějších stránek v USA. Zdálo se, že růst MySpace nemůže nic – a nikdo – zastavit.
Smutný konec pro MySpace už byl ale v tu chvíli dávno napsaný. Jeho počátek se dá vystopovat k jedinému únorovému dni roku 2004. Mladý student Harvardu Mark Zuckerberg tehdy představil svou síť, která měla propojit harvardské studenty: jmenovala se TheFacebook.com.
Historie Facebooku začala ve znamení soudních sporů
Počátky nejslavnější sociální sítě současnosti jako by vypadly z amerického filmu: provázely je dohady, obvinění a soudní tahanice.
Se svou sítí TheFacebook.com totiž Mark přišel až poté, co ho jeho spolužáci, bratři Winklevossové, přizvali k práci na projektu HarvardConnection. Mělo jít o sociální síť, ve které budou moci studenti uzavírat přátelství a komunikovat spolu. Zuckerberg dostal přístup ke zdrojovému kódu a začal pro bratry pracovat.
Jenže ve skutečnosti dělal něco úplně jiného. Společně se svými přáteli začal vyvíjet vlastní web, a přestože bratrům Winklevossovým neustále tvrdil, že na jejich projektu pracuje, spustil místo toho 4. února 2004 The Facebook – uzavřenou sociální síť pro studenty Harvardu.
Facebooku se začalo dařit, opustil brány Harvardu a Zuckerberg ho postupně zpřístupnil široké veřejnosti. Bratři Winklevossové z toho pochopitelně nebyli vůbec nadšení: Facebook zažalovali a po mnoha letech vyjednávání se nakonec v roce 2008 dohodli na odškodném. Získali 20 milionů dolarů v hotovosti a 45 milionů dolarů v tehdejších akciích.
Facebook už 13 let válcuje konkurenci
Facebook se mezitím změnil v super úspěšnou nadnárodní firmu a jeden z největších fenoménů současnosti. Ne nadarmo se říká, že „kdo není na Facebooku, jako by nebyl” – od roku 2004, kdy sloužil pouze k vzájemnému propojování studentů na Harvardu, totiž ušel dlouhou cestu.
Díky Facebooku si dnes na nové známé nemusíme brát číslo – stačí je vyhledat na oblíbené modré síti. Přes Facebook se přihlašujeme do webových i mobilních aplikací, firmy přes Facebook oslovují své zákazníky a personalisté se díky němu dozvídají o slabých stránkách nových uchazečů o zaměstnání.
Účet na Facebooku dnes má podle nejnovějších statistik přes dvě miliardy lidí, tedy každý třetí obyvatel planety. A to se samozřejmě neobejde bez kontroverzí.
Často například zaznívají hlasy varující před nedostatečnou ochranou soukromí (Facebook přitom v minulosti sledoval i chování neregistrovaných uživatelů) a také před vlivem, jaký má Facebook na vytváření takzvaných sociálních bublin. Jeho algoritmus totiž svým uživatelům ukazuje primárně ty příspěvky, o kterých očekává, že se jim budou líbit.
Většinu uživatelů to ale zřejmě příliš netrápí, a Facebook tak připomíná buldozer, který své konkurenty doslova válcuje. I když se nedá říct, že by se nesnažili.
Google+: sociální síť, která nebyla sociální
Největší ambice narušit nadvládu Facebooku zatím prokázal jiný internetový gigant: Google. V roce 2011 představil vlastní sociální síť, kterou nazval Google+. A start měla raketový: už po měsíci hlásila 25 milionů aktivních uživatelů, o rok později to bylo 200 milionů uživatelů.
Slibná čísla ale úspěch nezaručila. Jak se totiž ukázalo, přestože se počet uživatelů postupně vyšplhal na více než dvě miliardy, skoro nikdo z uživatelů na Google+ nic nepsal. Jak později přiznal samotný Google, Google+ zkrátka doplatil na to, že „nebyl moc sociální”.
Přestože Google+ existuje do dneška a svůj účet na něm má každý, kdo používá jakoukoliv službu od Google (včetně třeba YouTube), Google+ dnes aktivně používá už jen pár nadšenců. Spíš než cokoliv jiného tak Google+ připomíná internetové město duchů.
Když to chcete rychle, chtějte Twitter
Příběh Twitteru, další z nejpopulárnějších sociálních sítí současnosti, začal mnohem skromněji. Vše odstartoval první jarní den roku 2006 a slova „just setting up my twttr“. Tímto legendárním prvním tweetem se zrodila platforma, která s menšími obměnami funguje dodnes. V čem spočívá její jedinečnost? Jednoduše řečeno: v rychlosti.
Přestože dnes mohou uživatelé na Twitteru sdílet i fotografie a videa, jeho největší devizou zůstává sdílení informací a myšlenek ve formě textu. Omezení délky tweetu na 140 znaků (které mimochodem Twitter nedávno zdvojnásobil na 280) usnadňuje čtení a omezuje informační balast, na který si tak často stěžují uživatelé Facebooku. Na rozdíl od Facebooku také Twitter po svých uživatelích nevyžaduje skutečné jméno ani fotografii.
Přestože tedy Twitter se svými 330 miliony aktivními uživateli nemůže, co do počtu, ani v nejmenším Facebooku konkurovat, na poli rychlého zpravodajství je nepřekonatelný. Poprvé se to naplno ukázalo v roce 2009. 23letý Janis Krums byl tehdy ve správný čas na správném místě a na Twitteru nasdílel svou fotku letadla, které právě přistálo na řece Hudson. V tu chvíli Twitter vstoupil do dějin žurnalistiky.
Není divu, že si Twitter ve velkém oblíbili především novináři a odborníci z nejrůznějších oborů. Ve velkém ho ale dnes používají i celebrity a glosátoři veřejného dění.
Instagram: řekni to fotkou
Zatímco Twitter dnes s konkurencí Facebooku bojuje na vlastní pěst, další ze současných fenoménů, Instagram, se vydal jinou cestou. Nejpopulárnější foto aplikace na světě se v roce 2012 nechala Facebookem za jednu miliardu dolarů koupit, a jak se zdá, investice se vyplatila.
Instagram, který vznikl v roce 2010 (původně jako mobilní aplikace pro iOS), funguje na jednoduché principu. Miliony uživatelů denně na něm sdílejí své fotky vylepšené originálními retro filtry, fotky je přitom možné posílat jen vybraným uživatelům jako klasické „direct messages” nebo publikovat takzvané InstaStories: fotky nebo videa, které po 24 hodinách zmizí.
Poslední zmiňovanou funkcí způsobil Instagram těžkou hlavu především Snapchatu – sociální síti, která fungovala právě na principu „co pošleš, do 24 hodin” zmizí. Z kdysi super oblíbené sítě pro teenagery začali aktivní uživatelé mizet ve velkém, aby své nové útočiště našli právě na Instagramu.
Kromě mladých dnes Instagram milují i celebrity, modelky, veřejné osobnosti a v neposlední řadě i inzerenti. Vždyť jak lépe prodat svůj produkt nebo zboží než právě pěknou fotkou?
Místo pro profesionály: LinkedIn
Přehled nejpopulárnějších sociálních sítí současnosti by nebyl úplný, pokud bychom nezmínili LinkedIn. Ten dnes se svými 500 miliony uživateli hraje roli největší profesní sítě na světě.
LinkedIn (který před rokem koupil Microsoft za 26 miliard dolarů) si přitom oblíbili jak profesionálové, kteří na něm prezentují svůj pracovní životopis, tak personalisté a headhunteři. Ti mohou díky LinkedInu hledat vhodného kandidáta na konkrétní pracovní pozici mezi obrovským množstvím potenciálních zaměstnanců.
Budoucnost sociálních sítí patří videu
Překotný vývoj na poli internetu a sociálních sítí se dnes dostal do fáze, kdy se už ani ti největší odborníci neodvažují předvídat, co bude za měsíc, natož za rok. Jak ale ukazují čísla, my, uživatelé, dnes většinou přesně víme, co chceme: rychlou komunikaci, videa a krátké, vtipné posty nebo fotky.
Růžovou budoucnost tak před sebou zřejmě má nejen Facebook, ale i videoplatforma YouTube, která patří konkurečnímu Googlu a se svými 1,5 miliardami aktivních uživatelů je naprostou jedničkou na poli internetového videa.
Odborníci se dnes shodují, že právě Facebook a YouTube jsou platformy, které budou v následujících měsících (a letech) udávat tempo vývoje na sociálních sítích. Pokud to tedy nebude úplně jinak. Protože jak ukazuje historie, na internetu není nikdy nic jisté.
Autor: Alžběta Švarcová
Ve Středočeském kraji a v Praze se nejlépe připojíte k internetu u operátorů Eurosignal.cz, ÚVTnet.cz, Újezd.Net
