Internet v oblacích
Před několika lety jsme při vstupu na palubu letadla museli opustit pracovní svět. Nemohli jsme telefonovat ani reagovat na e-maily, sledovat vývoj na trhu online nebo zůstat v kontaktu s kolegy v práci. Pokud jsme chtěli sledovat film, museli jsme si ověřit, že pro nás byl předem určen letový film. U někoho to byl odchod z moderních technologických tlaků, ale u jiného taky frustrující pozastavení podnikání a neefektivita hodin strávených v letadle bez možnosti jakkoliv se podílet na pracovním tempu.
Posunuli jsme se mílovými kroky vpřed díky velkému pokroku v uplynulém desetiletí. Pohybujeme se ve světě, kde je převládající nutnost přístupu na internet téměř nonstop. Schopnost spojit se a pokračovat v životním tempu je doslova na dosah ruky. Podnikání se už nemusí přerušit jen proto, že jsme ve vzduchu.
Moderní informační technologie bezdrátových směrovačů nám umožňují používat Wi-Fi doma nebo se připojit k veřejné službě ve městě, kavárně, a v neposlední řadě i v letadle. Zařízení jako notebook, tablet, či chytrý telefon hledá a rozpozná nejbližší hotspot a dokáže se k němu připojit.
Podobně jako u domácích sítí lze volit mezi bezdrátovým a drátovým připojením, i v letadle se můžete rozhodnout, zda chcete zařízením umožnit přístup ke sdíleným informacím prostřednictvím Wi-Fi bez použití kabelů pro připojení k fyzickému datovému portu, některá letadla nabízí soukromé připojení pomoci kabelu. Bez připojení letounu k internetu by takové připojení sloužilo pouze ke konzumaci obsahu na serveru umístěném v letadle. Jak dále?
Princip fungování
Už jste se někdy zamysleli, jak lze přenést Wi-Fi do letadel? Je to možné dvěma způsoby. Jedním z nich je bezprostředně přímé připojení letadla na speciální pozemní mobilní věže. Druhý používá satelitní Wi-Fi. Pokud letadlo Wi-Fi připojení má, pak je důležité ji rozdistribuovat mezi cestující.
Ale jak přesně funguje Wi-Fi v letadlech? Jako příklad vezmeme společnost Gogo, která je jedním z největších poskytovatelů internetu v letadlech, využívá pozemní věže a družice po celém světě. Gogo obsluhuje letecké společnosti jako Delta, United, Alaska Airlines, Virgin Air, nebo Steve Nolan. A na podobném principu jsou založeny i ostatní poskytovatelé internetu v letadlech.
Pozemní mobilní věže
Pozemní mobilní věže zabezpečují komplexní síť 4G, která se rozprostírá na v každé vyspělé zemi po cestě. Letadla pak přijímají signál pomocí antény instalované na spodní části letadla, snaží se získat nejlepší signál z těchto věží. Je to jeden z prvních způsobů poskytování Wi-Fi v letadlech, je podobný těm věžím, které dodávají signál mobilním telefonům – ale samozřejmě přizpůsobené pro obsluhu rychle letícího cíle, s anténními systémy směrovanými na oblohu a frekvencemi vhodnými pro daleký dosah.
Přístupový bod WiFi uvnitř kabiny letadla je potom připojený na mobilní konektivitu GSM sítě, a umožňuje tak připojení elektroniky pomocí klasické WiFi, což vám zajistí plnohodnotné připojení k internetu.
Síla a pokrytí signálu se bude lišit podle nadmořské výšky a objemu síťového provozu, ale obvykle funguje stejně jako doma nebo v kanceláři. Znatelný rozdíl přijde, jakmile vyletíte nad moře, kde nejsou žádné pozemní mobilní věže, už nebudete mít spojení. Síť je dostupná pouze v nadmořské výšce 10 000 stop a více. V rámci Evropy je postaveno 300 pozemních stanic a z toho čtyři jsou v Česku. Pozemní systémy obvykle mají neomezený měsíční datový plán, za který vlastníci letadla zaplatí, a využití dat je zahrnuto v hodinových tarifech.
Jak ale připojit letouny letící nad oceánem?
Satelitní konektivita
V satelitní síti se letouny připojují k internetu pomocí antény umístěné na horní straně letadla. Využívají jiné frekvence nežli věže s buňkami 4G sítě.
Tento komunikační systém propojuje anténu letadla, umístněnou v horní části letadla, se satelitem obíhajícím v prostoru. Satelit komunikuje také s pozemní stanicí, která má přímé spojení s internetem. Když cestující požádá o informace z přístupového bodu WiFi letadla, spojovací bod letadla předá požadavek stacionární družici, která jej pomocí spojení bod bod s pozemní stanicí odbaví širokopásmovým rádiovým spojením. Komunikace je duplexní, spojení může pracovat s docela vysokými hodnotami přenosové kapacity, vše je pouze o šíři pásma. Jedinou nevýhodou bude znatelný nárůst odezvy i proti LTE síti – síť geostacionárních družic visí nad povrchem Země ve výšce cca 36 tisíc km. Signál sice letí rychlostí světla, tedy lehce nad 1 miliardu kilometrů v hodině, ale uvažujme tuto cestu hned 4x – od letadla k družici, od družice k pozemní stanici, od pozemní stanice k družici, od družice k letadlu. Přičíst musíme i dobu potřebnou pro routování na Zemi a odpověď pozemních serverů s obsahem. Je-li pozemní stanice v USA, pro čtení obsahu serveru kvalitni-internet.cz musí komunikace podmořským kabelem urazit další tisíce kilometrů do Prahy, načíst data na serveru a odeslat je zpět do USA, do vesmíru a potom k tabletu připojenému ve WiFi síti v letounu. Sečtením těchto hodnot se dostanete k řádům stovek milisekund, až jednotek sekund odezvy.
Preference pozemního připojení pomocí LTE sítě má tedy zřejmý důvod. Většina satelitních systémů dnes nabízí také pomalejší rychlost připojení nežli pozemní systémy, ale tento parametr se postupně vyrovnává. Poskytování připojení je účtováno za MB pro každé použití. Hlavním přínosem pro tato řešení nepřerušená komunikace, takže můžete objednávat kvalitní připojení svého domu ve Středočeském kraji na serverech poskytovatelů Újezd.Net, Eurosignal nebo UVTNET.cz i z oblasti Bermudského trojúhelníku.
Distribuční systém Wi-Fi v letadlech
Letadlo získává Wi-Fi signál pomocí pozemních mobilních věží nebo satelitů. Když je letadlo připojeno, je důležité si uvědomit, že musí získané připojení rozdistribuovat mezi zařízení svých cestujících na palubě letadla. Každé letadlo tedy musí být vybaveno čtyřmi prvky:
- Velká specializovaná anténa
- Výkonné rádiové vysílače pro komunikaci se satelitními nebo pozemními věžemi na určitém pásmu elektromagnetického spektra
- Modem pro příjem informací
- Distribuční systém pro rozdělení této šířky pásma mezi lidi a stroje v letadle.
A tyhle prvky – antény, rádia a systémy letadel – zabezpečují zprostředkování Wi-Fi na palubě letadla. Pokud se Wi-Fi v letadlech zlepší, bude to díky zlepšení parametrů v těchto součástech a v systémech.
Rychlost připojení vs. parametry
Letecké společnosti používají pro připojení cestujích k internetu na palubě letadla různé cenové strategie. Obvykle se jedná o variabilitu možností v podobě balíčku dle spotřeby dat, nebo odlišné ceny pro připojení různých zařízení – tablet, notebook či chytrý telefon. U jiných leteckých společností je rozhodující faktor typ letadla – Airbus nebo Boeing.
Platba za Wi-Fi služby v balíčku
Cena bezdrátového Wi-Fi se liší v závislosti zakoupeného balíčku, který zákazník nakupuje před letem nebo přímo na palubě. Z hlediska strategie sestavování balíčku za přístup na internet jsou cenová schémata vysoce variabilní, přičemž někteří dopravci prodávají Wi-Fi na neomezené lety a jiní analyzují jejich Wi-Fi na časové nebo datové přírůstky, přičemž náklady se mohou rychle zvýšit. Některé letecké společnosti mohou mít také různé typy Wi-Fi systémů, v závislosti na typu technického parku – například Airbus versus Boeing nebo domácí letadlo versus mezinárodní dálkové. Každá společnost poskytující Wi-Fi na palubě letadla má odlišnou strategii, ale poměrně často je to kombinace času letu, kdy lze připojení využít, dále spotřeby megabajtů, či dlouhodobější připojení, pokud cestujete pravidelně i několikrát za měsíc.
Wi-Fi pro různá zařízení
Mnoho leteckých společností účtuje rozdílně v závislosti na typu připojeného zařízení, zda potřebujete Wi-Fi pro váš notebook, telefon, tablet. Vzhledem k tomu, že menší zařízení, jako jsou chytré telefony, obecně používají méně dat, WiFi je pro ně levnější. Ale mnozí se domnívají, že to může být spíše marketingová věc než cokoliv jiného – obchodníci, kteří používají své notebooky, zaplatí určitý obnos peněz za to, aby se dostali k práci ve vzduchu.
Blízká budoucnost Wi-Fi v letadlech
Náklady na nákup a instalaci kvalitnějšího hardwaru na paluby letadel klesly natolik, že mnoho leteckých společností začalo investovat do upgradu nových technologií. A co je zajímavější a podstatnější informace – tyto technologie přecházejí na vyšší rychlosti a i nízkonákladové letecké společnosti zavádějí Wi-Fi službu na palubách letadel.
Odhaduje se, že v roce 2019 bude mít většina Evropských dopravců Wi-Fi konektivitou dostupnou.
Společnost Inmarsat spolupracuje s Deutsche Telekom na vývoji evropské letecké sítě [EAN], což je vysokokapacitní satelitní síť, podporovaná pozemními věžemi. Inmarsat jako provozovatel satelitní sítě a T-mobile, jako provozovatel mobilní sítě, zkombinovali výhody obou systémů do jednoho funkčního celku. Jejich snaha je dosáhnout spolehlivé vysokorychlostní širokopásmové služby ve vzduchu v celé Evropě. EAN je připravený k zavedení. Letecké společnosti ze skupiny IAG, jako British Airways, Iberia, Vuelin nebo Air Lingus vybavují svoje regionální letadla právě tímto systémem. Cestujícím bude umožněn přístup k internetu na palubě jejich letadel v polovině roku, u cca 90% letadel do konce roku do jara 2019.
„Více než polovina letadel na světě bude v příštích dvou letech vybaveno pro letové Wi-Fi,“ říká Inmarsat. „Do roku 2020 se má stát letecká konektivita miliardovým příjmovým sektorem.“
Tak doufejme, že jednoho krásného dne bude všudypřítomný internet v letadlech sloužit k práci a zábavě cestujících za přijatelnou cenu a bez datových limitů. Pro mnohé z nás se pak stanou dálkové lety po světě o poznání méně nudným zážitkem.
Autor: Aneta Babušová, Jakub Moník