Latence je klíč
Namísto toho, aby byla daná hra uložená na disku vašeho počítače, se nachází na speciálním hardwaru poskytovatele, odkud je přes internet za pomoci specializovaného softwaru streamována až do vašeho obývacího pokoje. Software bleskurychle zpracovává vstupy z vaší strany – tedy to, jakým způsobem zacházíte s ovladačem či klávesnicí – které odesílá zpět na server, kde se projeví ve hře. Výhody cloud gamingu jsou jasné – hráči odpadají starosti s instalací hry nebo třeba uvolńováním místa na úložišti, a hraní tímto způsobem často umožňuje vychutnat si lákavé tituly i u hráčů, jejichž hardware by za normálních okolností nemusel být kompatibilní s novějšími hrami.
Neznamená to ale, že by se cloud gaming obešel zcela bez požadavků – naopak. Tento způsob hraní vyžaduje propracovanou specifickou infrastrukturu, počínaje datovými centry a rozsáhlými serverovými zařízeními na straně poskytovatele a konče kvalitním vysokorychlostním internetovým připojením s velmi nízkou latencí (ta zrovna v případě cloud gamingu hraje opravdu velmi významnou roli) na straně uživatele. Právě z důvodů vysokých požadavků na kvalitu a rychlost internetového připojení nelze cloud gaming využívat v některých zemích světa, někteří hráči zase mohou narazit na datové stropy, stanovené jejich poskytovatelem internetu.
Trocha historie
Fenomén cloud gamingu byl poprvé představen na herním veletrhu E3 počátkem tohoto tisíciletí. Původně se jednalo o možnost hraní přes Wi-Fi připojení na příručních konzolích. Vývojářská herní společnost Crytek začala v roce 2005 s výzkumem pro účely cloud gaming systému, o dva roky později ale výzkum uložila k ledu. Spolu s tím, jak se zlepšovaly možnosti internetového připojení, se cloud gaming dále vyvíjel a šířil. V březnu roku 2010 byla oficiálně spuštěna služba OnLive, kterou o pět let později odkoupilo Sony Interactive Entertainment, by ji později využilo k poskytování herních služeb majitelům své herní konzole PlayStation. S cloud gamingovou službou přišla například také společnost Nvidia – v jejím případě šlo o službu GeForceNow. Ta byla původně součástí nabídky pro Nvidia Shield Android TV, v roce 2017 se ale rozšířila i pro osobní počítače. Pozadu nezůstaly ani společnosti Electronic Arts, Google nebo Microsoft.
Budoucnost cloud gamingu
V cloudu se v současné době odehrává řada procesů. Do cloudu můžeme zálohovat svá data, ukládat a spouštět mediální soubory nebo na dálku spolupracovat na různých dokumentech. Přesun herního průmyslu do cloudu se tak zdá jako další logický krok v této evoluci. Investice do hardwaru, která byla dříve pro hráče tak důležitá, by se v budoucnu mohla transformovat v investici do kvalitního síťového připojení spolu s investicí do poplatků za službu jako takovou. Cloud gaming se navíc může zdát jako win-win řešení jak pro hráče, kterým zcela odpadne starost o hardware, tak i pro poskytovatele, kterým pravidelné měsíční poplatky za službu poskytnout setrvalý a udržitelný příjem, s jehož pomocí pokryjí veškeré náklady. O negativech cloud gamingu jako takových se zatím mluvit nedá, úspěšnost celého systému ale opravdu silně závisí na možnostech kvalitního internetového připojení, bez kterého si v tomto případě uživatelé zkrátka nezahrají.
Hry a služby
Cloudgamingových služeb a her neustále přibývá. Které můžete v současné chvíli vyzkoušet?
