Chcete rychlý internet? - Co je dobré vědět o vysokorychlostních internetových sítích / 2. část

V předchozím díle seriálu jsme se seznámili se základními technologiemi používanými k přenosu dat po kabelovém vedení. Nyní se zaměříme na přenos vzduchem.

Jde to i bez drátů

Každý kabel někde končí. Uživatel, ke kterému optický kabel nevede, má velmi dobrou alternativu v některé z bezdrátových technologií. 

Bezdrátové technologie používají jako přenosové médium vzduch. Vlastnosti přenosu se mění v závislosti na faktorech, které kabelové sítě neovlivňují. Proto je radiové plánování docela složité a pro laika těžko uchopitelné. Bohužel to platí i pro některé operátory. Orientačně shrnu: čím nižší frekvence, kterou zařízení používá, tím menší je vliv překážek a vzdálenosti na sílu signálu. Opačně ale platí, že čím vyšší frekvence zařízení používá, tím větší šíři zabraného pásma může použít. To je dané historickým vývojem, a nutností vyhovět i dalším aplikacím, které spektrum využívají. Například družicové službě, radionavigaci, radarům, televiznímu vysílání atd.

Pásma, frekvence, generace

Základní frekvence, používané pro pevnou službu, tedy připojení domácností, jsou buďto volně dostupné, nebo licencované. Stát z těch licencovaných vybírá vysoké poplatky, a některé frekvence jsou dostupné výhradně pro celé území republiky, takže je místní operátoři nevyužívají. Ti sahají po volných pásmech. 

Fixní LTE, které nabízejí mobilní operátoři, využívá frekvence 2 600 MHz. Kapacitní možnosti přípojek jsou docela dobré, ale zcela závislé na kapacitě přípojné infrastruktury. Ta musí navíc obsluhovat i zákazníky mobilní sítě. Domácnost tedy musí strpět znatelný pokles datové kapacity, poskytovatelé někdy uvádějí minimální datovou propustnost v řádech jednotek Mbps. 

První frekvence náležející páté generaci sítí nebo nově přidělené frekvence v pásmu 3,7 GHz, které v aukci získala i česká společnost Poda, zmiňuji z praktických důvodů. Frekvence pro bezdrátový pevný internet totiž Poda dále poskytuje regionálním poskytovatelům, kteří tak mají možnost připojovat svoje zákazníky nejmodernější 5G technologií. Ti pak mají možnost doplnit technologický mix. 

Základní a nejrozšířenější technologií bezdrátové přístupové sítě je wi-fi. Používané pásmo pracuje v 5 GHz, velmi výjimečně ještě v pásmou 2,4 GHz. ČR není zase až takovým světovým fenoménem v používání těchto nelicencovaných pásem. 5 GHz frekvence používají regionální operátoři po celém světě, existují i velcí globální výrobci zařízení, dodávající infrastrukturu založenou na wi-fi frekvencích. Trh například v USA, Kanadě a Jižní Americe je obrovský. Proto vývojová oddělení těchto globálních hráčů nijak nezaostávají za možnostmi 5G sítí, vztaženo k pevné službě. Aktuální standard 802.11ac, nově wi-fi5, brzy nahradí 802.11ax, pro snadnou orientaci přeznačený na wi-fi 6. generace. V lokalitách, kde nejsou velké problémy s koexistencí více sítí, umožní tento nový standard zvýšit kapacitu přípojek na stovky Mbps. Stejně jako u kabelových sítí platí základní podmínka, přisouvat přístupové body sítě a zároveň je nutné zvyšovat transportní možnosti přípojné sítě, nejlépe optickou infrastrukturou.

Jde to postupně

Evropská Unie si uvědomuje, a dokládá to její Strategie rozvoje sítí 5. generace, že v rurálních oblastech členských států nelze připojit rodinné domky ze dne na den. I telefonní sítě se stavěly desítky let. Telekomunikační sítě jsou liniové stavby jako každé jiné, a rozdrobenost obcí v krajině České republiky situaci ještě více komplikuje. Evropská komise v 5G strategii pověřila expertní organizace zodpovědné za regulaci spektra změnami, které jednotlivé národní státy postupně přijímají. Plánuje se třeba rozšíření pásem wi-fi o dalších zhruba 400 MHz, které zkapacitní bezdrátové přenosy v tomto pásmu. 

Nejaktuálnější změnou je uvolnění pásma 60 GHz, které ČR pravděpodobně přijme pro volné užití již v roce 2019. Milimetrové pásmo je pásmem 5. generace, je dostupných 9 GHz (sic) šíře pásma, a to mu umožňuje poskytovat plně gigabitové přenosy dat. Zařízení jsou přitom již dnes dostupná, a jejich cena odpovídá ceně zařízení pro poskytování wi-fi připojení. Jde o technologii WiGi, 802.11ad a její pozdější verze.

Je tedy zřejmé, že vhodným technologickým mixem je možné docílit v obci zrychlení domácích přípojek o několik řádů i tam, kde není optická infrastruktura zavedená až do obydlí občanů. Bez optické infrastruktury vedoucí do katastru obce si ale neporadíme. Jedině tak totiž může být tou „tlustou rourou“, která zajistí dostatečnou kapacitu přenosu do přístupových bodů. Zde je největší slabina českého internetu. 

Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu