Přestože se 5G technologie v České republice rychle rozšiřuje, její plné využití mezi běžnými uživateli je stále omezené. To ukazuje, že přechod k dalším generacím sítí, jako je 6G, bude záviset na reálném přijetí 5G služeb v každodenním životě.
Mobilní technologie se neustále vyvíjejí, a přestože se 5G teprve postupně zavádí, výzkumníci už hledí k další generaci – 6G. Často se v této souvislosti hovoří o mobilní revoluci, ale realita bude odlišná. Ačkoli 5G i 6G přinesou vyšší rychlosti a nižší latenci, většinové využití nebude v mobilních sítích, ale především v pevných sítích a průmyslových aplikacích. Pro mnoho uživatelů zůstává 5G stále nevyužitou technologií, což vyvolává otázku, zda a kdy bude 6G skutečně potřebná.
Latence označuje dobu, kterou signál potřebuje, aby se dostal z jednoho bodu do druhého v síti. Měří se v milisekundách, a čím nižší latence, tím rychlejší je odezva sítě. V praxi to znamená, že nízká latence je důležitá pro aplikace, které vyžadují okamžitou odezvu, jako jsou online hry, videohovory nebo autonomní vozidla. U 6G se očekává výrazné zlepšení latence, což bude znamenat nejen rychlejší mobilní internet, ale i spolehlivější připojení pro kritické aplikace, jako je řízení výroby v reálném čase nebo vzdálené operace v medicíně.
Ačkoli se 5G často prezentuje jako mobilní revoluce, v České republice jeho implementace postupuje, přičemž operátoři rozšiřují pokrytí a nabízejí nové služby. Například podle informací z ledna 2025 operátor Vodafone pokrývá 5G signálem 96,67 % populace (mobilenet.cz). T-Mobile plánuje v roce 2025 dosáhnout pokrytí až 90 % populace (idnes.cz). O2 nabízí 5G signál v 60 krajských a okresních městech s cílem pokrýt celou republiku do konce roku 2023 (novinky.cz).
Technologie přináší výhody, jako je vyšší přenosová rychlost a efektivnější správa připojení více zařízení, ale stále existuje několik překážek. Mezi ně patří dostupnost frekvencí – například C-band (3,5–6 GHz) a milimetrové vlny (mmWave) nejsou vhodné pro širokoplošné pokrytí, ale spíše pro specifická místa s vysokou koncentrací uživatelů, jako jsou letiště, stadiony nebo obchodní centra. A to ještě pouze pro majitele těch nejdražších telefonů, které tyto specifické frekvence podporují. Dalším faktorem jsou náklady na infrastrukturu – zavádění 5G vyžaduje značné investice a operátoři si pečlivě vybírají lokality, kde se jim nasazení vyplatí. Pro širokoplošné pokrytí se využívají nižší frekvenční pásma, jako je 700 MHz, která poskytují lepší prostupnost a větší dosah (ctu.gov.cz).
Je však důležité si uvědomit, že 5G není jen o mobilním připojení. Například technologie 5G FWA (Fixed Wireless Access) umožňuje vysokorychlostní internet v pevné síti bez nutnosti optických kabelů. Tento koncept byl v České republice zpracován v rámci Národního plánu obnovy jako součást strategie rozvoje telekomunikační infrastruktury (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR). Studie MPO upozorňuje, že budoucí rozvoj telekomunikační infrastruktury by měl být zaměřen nejen na velká města, ale i na méně pokryté regiony. Technologie 5G FWA a v budoucnu i 6G mohou přispět k lepšímu širokopásmovému pokrytí i tam, kde není efektivní budovat optickou síť. Důležité je si připustit, že k budování pokrytí v pevném místě vyžaduje úplně jiný přístup přidělování frekvencí operátorům. U sítí bez celoplošného pokrytí není důvod přidělovat frekvence s celoplošným přídělem, ale naopak budou sloužit i regionálním operátorům k naplnění jejich potřeb. 5G a 6G kmitočty tak doplní stávající bezdrátové systémy založené na volných pásmech 5 GHz a gigabitových technologií v 60 GHz pásmu.
Pokud vás zajímá, jak může pokročilé pásmo 6 GHz ovlivnit budoucnost bezdrátového připojení a jak si vybrat router podporující WiFi 6E, přečtěte si náš článek: WiFi 6E – proč si pořídit router podporující pásmo 6 GHz?
Hlavní změny oproti 5G nebudou jen v rychlosti, ale také v nových možnostech propojení zařízení a způsobu využití této technologie. Očekává se, že 6G nabídne exponenciálně vyšší rychlosti, nižší latenci a spolehlivější připojení než jeho předchůdce (Lebara Blog, 2023). 6G bude pracovat také s frekvencemi nad 100 GHz, což přinese obrovské rychlosti, ale zároveň vyžaduje nové způsoby pokrytí a infrastruktury (Wired.cz, 2023). U moderních telekomunikačních sítí včetně 6G jsou aplikovány zásady řízení umělou inteligencí, která bude automaticky optimalizovat provoz, čímž se zajistí efektivnější správa spektra a lepší využití kapacity sítě (Dotekomanie.cz, 2024).
Dalším důležitým aspektem 6G sítí bude jejich energetická náročnost a udržitelnost. Vyšší frekvence znamenají vyšší výkon a tím i spotřebu energie, což vyvolává otázku, jak efektivně síť spravovat. Vývoj energeticky úsporných komponent je klíčovým faktorem pro udržitelnost těchto sítí. Odborníci pracují na vývoji energeticky efektivnějších čipů, inteligentních algoritmů pro řízení spotřeby energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro napájení základnových stanic. Výzkum v České republice například navrhuje využití 6G sítí nejen pro komunikaci, ale i pro bezdrátové napájení malých zařízení, což by mohlo přispět ke snížení celkové energetické náročnosti (ČVUT, 2024; MPO, 2024). Očekává se, že umělá inteligence pomůže optimalizovat provoz tak, aby se minimalizovala zbytečná spotřeba energie (IEEE Spectrum, 2023). Základní metody pro úsporný provoz předpokládají aktivaci jednotlivých komponent až podle skutečné potřeby, například v nočních hodinách sníží aktivní prvky výkon a zvýší jej teprve v případě potřeby.
V České republice probíhají studie zaměřené na využití obnovitelných zdrojů energie pro napájení základnových stanic a na vývoj inteligentních algoritmů pro řízení spotřeby energie. Například diplomová práce z Českého vysokého učení technického v Praze se zabývá dopady dekarbonizace energetiky na řízení přenosové soustavy, což zahrnuje i integraci obnovitelných zdrojů a inteligentních řídicích systémů (ČVUT, 2024). Dále Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zveřejnilo studii analyzující využití frekvenčních pásem pro rozvoj 5G sítí, která se dotýká i energetických aspektů a možného zapojení obnovitelných zdrojů (MPO, 2024). Tyto studie přispívají k rozvoji udržitelných a energeticky efektivních telekomunikačních infrastruktur v České republice.
Podobně jako některé pokročilé 5G technologie (C-band, mmWave), ani 6G nebude vhodné pro širokoplošné mobilní pokrytí. Důvodem jsou vysoké frekvence, které mají velmi krátký dosah a špatnou prostupnost překážkami. To znamená, že 6G sítě nebudou primárně určeny pro pokrytí celých měst nebo venkovských oblastí, ale spíše pro kapacitní pokrytí velkých shromaždišť, kde je nutné zajistit stabilní připojení pro tisíce uživatelů najednou, dále pro průmyslové využití, jako je automatizace továren a propojení výrobních linek v reálném čase, nebo pro pevné sítě a datová centra, kde bude umožňovat extrémně rychlé a spolehlivé přenosy dat.
Pokud vás zajímá, jak terahertzové frekvence ovlivní budoucnost komunikace a jaké přínosy tato technologie přinese pro 6G sítě, přečtěte si více v našem článku: Terahertz komunikace – éra rychlosti a nových možností
Se stále rostoucí digitalizací se objevují i nové bezpečnostní výzvy. 6G bude zahrnovat miliardy připojených zařízení, což vytváří příležitosti pro kybernetické útoky na dříve nevídané úrovni. S tím, jak se technologie vyvíjejí, je třeba zajistit, že sítě budou odolné vůči hrozbám, které přinesou budoucí pokročilé počítačové systémy, jako jsou kvantové počítače. Ty mají schopnost rozluštit současné šifrovací metody, které dnes chrání naše citlivá data.
Abychom byli na tuto výzvu připraveni, vyvíjí se postkvantová kryptografie – technologie, která má za cíl zajištění bezpečnosti sítí i v době, kdy kvantové počítače budou běžně dostupné. Postkvantová kryptografie se zaměřuje na vývoj nových šifrovacích technik, které budou odolné vůči těmto pokročilým výpočetním silám. Tato nová technologie zajistí, že data zůstanou bezpečná i v éře kvantových počítačů, čímž ochrání integritu a důvěrnost informací v 6G sítích.
Vyvíjejí se konkrétní technologie pro zajištění bezpečnosti 6G sítí, jako je postkvantová kryptografie nebo implementace pokročilých bezpečnostních protokolů. Například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) aktualizoval v únoru 2025 své Minimální požadavky na kryptografické algoritmy s ohledem na finální znění postkvantových kryptografických standardů vydaných americkým NIST v srpnu 2024 (NÚKIB, 2025).
Dále, studie publikovaná v prosinci 2022 na arXiv.org s názvem What Physical Layer Security Can Do for 6G Security zkoumá možnosti zabezpečení na fyzické vrstvě, včetně generování tajných klíčů z sdílené náhodnosti a autentizace zařízení pomocí fyzicky neklonovatelných funkcí (PUF) (arXiv, 2022).
Čím více se do problematiky sama nořím, tím více si uvědomuji, že 6G nebude revolucí v běžném mobilním připojení, ale spíše primárním nástrojem pro průmyslové využití, pevné sítě a pokročilou digitalizaci. Přestože se často hovoří o vyšších rychlostech a extrémně nízké latenci, současné rozšíření 5G technologií naznačuje, že jejich plný potenciál ještě nebyl naplno využít, a již se plánuje přechod na další generaci. Nabízí se tedy otázka – opravdu 6G potřebujeme, nebo jen pokračujeme v honbě za vyššími čísly?
Co mě na 6G nejvíce zaujalo, je jeho možný dopad na průmysl, zdravotnictví a autonomní technologie. Dokážu si představit, že sítě nové generace skutečně promění například výrobu, robotiku nebo vzdálené operace v medicíně. Zároveň je ale důležité, aby 6G nebylo výsadou jen velkých technologických gigantů. Pokud bude spektrum správně přiděleno i menším operátorům a regionálním poskytovatelům, může se stát skutečným přínosem pro širší společnost.
Zůstává však několik otázek. Budou tyto sítě skutečně dostupné pro běžné uživatele, nebo zůstanou jen doménou průmyslových podniků a městských center? Jak se vypořádáme s energetickou náročností 6G, aby nebylo jen dalším „žroutem“ elektřiny? A jak zajistíme, že se ze sítí nové generace nestane další bezpečnostní riziko v době rostoucí kybernetické kriminality?
Z mého pohledu tedy nestačí jen vyvíjet rychlejší a výkonnější sítě – musíme také zajistit, že budou efektivně implementovány a skutečně přinesou hodnotu tam, kde jsou potřeba. Pokud bude 6G nasazeno strategicky, může posunout svět digitálních technologií na novou úroveň. Pokud ale budeme jen slepě závodit o rychlejší internet, aniž bychom řešili jeho dostupnost a využitelnost, může to být jen další přebytečný technologický krok.
Ať už je budoucnost jakákoli, nyní je ideální doba vést o těchto tématech diskuzi. Protože technologie sama o sobě není dobrá ani špatná – záleží jen na tom, jak ji využijeme. Více tipů a návodů najdete v dalších článcích na Kvalitní Internet.
Autor: Martina Pánková
