Co je to Y2K
Zkratka Y2K označuje výraz “Year 2 Kilo” – tedy v podstatě rok 2000. Výraz Y2K jako takový se před přelomem letopočtu 1999 / 2000 používal pro označení hypotetického potenciálního problému, který mohl potkat počítače ve chvíli, kdy dojde ke změně letopočtu. Tento problém je někdy označován také jako “Millenium bug”. Odborníci začali v roce 1999 vyjadřovat své obavy z toho, jak by se změna letopočtu mohla podepsat na chodu a fungování počítačových systémů po celém světě. Odborníci se obávali, že by si počítačový software nemusel umět správně poradit s přechodem na rok, končící dvěma nulami – v rámci snahy o úsporu paměti totiž u řady softwaru byly pro zápis letopočtu používány pouze dvě číslice. Přestože u nás nebyl internet v té době ještě tak masově rozšířený jako dnes (zejména kvůli vysokým nákladům), fungovala na základě celosvětové sítě řada důležitých platforem a infrastruktur. Základním softwarem řady desktopových systémů byl tehdy BIOS, u kterého ale vzhledem k jeho relativnímu stáří nebylo vždy jisté, zda všechny základní desky ve svém BIOSu podporují datum ve formátu 1999 + 1, což bylo důvodem obav z vypnutí nebo selhávání daných systémů. Vzhledem k relativně vysokým finančním nákladům tehdy také nedocházelo k tak častému upgradu výpočetní techniky, a panovaly jisté obavy také z možných výpadků internetové sítě a telekomunikačních sítí obecně. Vývojáři ale naštěstí uměli přepsat datum v BIOSu jiným systémovým datem. Možné scénáře oscilovaly mezi vcelku neškodným chybným zobrazením letopočtu a katastrofickými teoriemi o rozsáhlých výpadcích, pádech systémů a celosvětovém chaosu. Jak dnes již víme, žádná apokalypsa se nakonec nekonala. Naprostá většina institucí se ale na přechod na rok 2000 s dostatečným předstihem stihla připravit. Státní instituce, stejně jako
organizace, spadající pod soukromý sektor, investovaly nemalé finanční prostředky do příslušných opatření, a nejpozději v polovině roku 1999 již tyto subjekty byly na vše připravené. V té době se ale zároveň začalo o problému Y2K více mluvit, o šíření paniky se ale postarala spíše neodborná média spolu s laickou veřejností, zatímco odborněji zaměřená média – včetně odborných serverů na českém internetu – se snažila veřejnost spíše střízlivě informovat. Řešení potenciálního Y2K problému nebylo v roce 1999 žádnou novinkou, protože na možné komplikace upozornil již koncem padesátých let počítačový odborník ze společnosti IBM Bob Berner, který se v tomto směru snažil o náležitou osvětu a doporučení. Svět výpočetní techniky nicméně tento problém poměrně dlouho neřešil, a až koncem osmdesátých let došlo pod hlavičkou OSN k založení Mezinárodního centra pro spolupráci Y2K.
Reálné dopady
Přechod na rok 2000 se sice neobešel zcela bez problémů, k celosvětové katastrofě ale nedošlo. Lidé po celém světě bujaře oslavovali nový rok, aniž by zaznamenali výpadky v domácí síti nebo v systémech ve své práci. V některých systémech nicméně přece jenom došlo k chybné změně roku na 1900, jiné systémy dokonce nový rok interpretovaly jako 19100. Dopady těchto chyb byly někdy zábavné – digitální cedule například vítaly návštěvníky některých míst v roce 1900, nebo docházelo k falešným expiracím zboží. V některých továrnách, elektrárnách a dalších organizacích vzácně docházelo k zanedbatelným potížím, ty však byly rychle vyřešeny. Mezi potíže, spojené s přechodem na nový letopočet, patřily například výpadky platebních terminálů v lokálním měřítku, chybně vytištěné faktury, po Silvestru byly v Japonsku zaznamenány výskyty chybně spuštěných alarmů v některých elektrárnách, nejednalo se ale o nic, co by nebylo možné vyřešit. Z fenoménu Y2K nám tak nakonec zůstala jen hrstka poplašných článků a více či méně kvalitních katastrofických filmů. Mimochodem – o tom, jak jsme my pamětníci fenoménu Y2K staří, svědčí mimo jiné fakt, že dnešní mladá generace o tehdejší době mluví v podobném kontextu, v jakém jsme my mluvili o kultuře, hudbě a společnosti šedesátých let.
