Situace virtuálních operátorů v České republice
Když se řekne „mobilní operátoři v Čechách“, naprosté většině lidí se automaticky vybaví takzvaná „velká trojka“ v podobě společností T-Mobile, O2 a Vodafone. Z pochopitelných důvodů se tito velcí operátoři mohou pochlubit také významnou tržní silou, a zatím mají také poměrně velkou svobodu, co se týče určování cen – včetně cen pro virtuální operátory. Chystaná regulace trhu s mobilními službami může v této souvislosti na první pohled vypadat jako dobrý nápad, který může v konečném důsledku těmto malým operátorům jedině prospět. Jak tomu ve skutečnosti je a proč se návrh této regulace setkává ze stran řady odborníků s jistou nevolí?
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zpracoval na základě průzkumu počátkem letošního roku návrh nových opatření, jejichž cílem je náprava chyb, které byly zjištěny v rámci zmíněného průzkumu velkoobchodního trhu přístupu k mobilním službám. Vedení ČTÚ se na základě dané analýzy domnívá, že za současných podmínek dochází ke zhoršování hospodářské soutěže, a na svých webových stránkách doslova uvádí:„Důvodem pro zpracování této nové analýzy se záměrem vydat předmětné opatření je skutečnost, že na tomto trhu je v zájmu ochrany hospodářské soutěže a v zájmu ochrany koncových uživatelů nutné naléhavě zavést dočasná opatření zabraňující dalšímu zhoršování hospodářské soutěže, zejména pak zabraňující vytlačování některých soutěžitelů z maloobchodního trhu prostřednictvím stanovení nepřiměřených smluvních podmínek na tomto velkoobchodním trhu na úkor koncových uživatelů na maloobchodním trhu.“
Prakticky na jakémkoliv trhu je běžným jevem, že silnější subjekty – v tomto případě všichni tři hlavní operátoři – jsou ve výrazně výhodnější pozici než ty menší, v tomto případě tedy alternativní (virtuální) operátoři. Český telekomunikační úřad tedy v zájmu ochrany hospodářské soutěže i koncových spotřebitelů vydal návrh, ve kterém mimo jiné stojí, že by velcí operátoři měli mít povinnosti nabídnout virtuálním operátorům specifické velkoobchodní tarify s regulovanou cenou služeb. V rámci tohoto návrhu by měli hlavní operátoři být označeni za podniky s významnou tržní silou, přičemž z této pozice mají těmto podnikům plynout konkrétní povinnosti.
Mezi tyto povinnosti by podle zmíněného návrhu ČTÚ měla patřit například (zatím dočasná) povinnost sestavení takzvaných regulačních balíčků služeb. Návrh se v současné chvíli zmiňuje o dvou balíčcích: regulačním balíčku s označením RB1, který obsahuje 100 minut volání do vnitrostátních sítí, 2GB dat a 50 SMS do vnitrostátních sítí, a regulačním balíčku s označením RB2, který obsahuje 200 minut volání do vnitrostátních sítí, 10GB dat a 50 SMS do vnitrostátních sítí. U zmíněných balíčků chce ČTÚ zároveň sám regulovat ceny stanovením maximální ceny nebo třeba zákazem stlačování marží.
„Předpokládaný pokles na velkoobchodním trhu představuje potenciál na snížení maloobchodní ceny nabídek MVNO v průměru o 2,5 % při maloobchodních tarifech založených na RB1, resp. 14,5 % při tarifech založených na RB2,” uvedl úřad v souvislosti se zmíněnými návrhy dočasných opatření. Pokud budou zmíněná opatření skutečně uvedena v platnost, měla by podle vyjádření ČTÚ platit po dobu osmnácti měsíců.
ČTÚ zároveň vyzval k uplatnění připomínek k danému návrhu. Z dosud zveřejněných připomínek ale vyplývá, že návrh regulace sám o sobě je vnímán jako potřebný. Řada organizací a podniků, které se k této záležitosti vyjádřily, ale zdůrazňuje, že lhůta k uplatnění připomínek je velice krátká, a ani zdaleka bohužel nestačí k důkladnému posouzení všech náležitostí. Původní lhůta k uplatnění připomínek totiž činila pouhých pět dní, což se setkalo s nevolí nejen ze strany poskytovatelů mobilních a internetových služeb a dalších subjektů, ale také ze strany ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkely. S jednoznačně pozitivní odezvou se nesetkaly ani jednotlivé části návrhu. Řada operátorů, poskytovatelů mobilních či internetových služeb a dalších subjektů volá v této souvislosti také po větší transparentnosti a intenzivnějším zapojení těch, kterých se regulace týká, do návrhů. Zdůrazňují také potřebu častého prozkoumávání jednotlivých částí návrhu, zejména zájmu o změny jak ze strany alternativních operátorů, tak i ze strany konzumentů, a lepší zhodnocení souvisejících podrobností.
V souvislosti s balíčkem se ale objevil ještě jeden háček, kterým je přístup Evropské komise, respektive to, že ČTÚ chce zmíněná opatření prosadit i bez jejího schválení. Nejedná se totiž o první návrh regulace trhu mobilních služeb, se kterým ČTÚ přišel. Úřad již na podzim loňského roku provedl analýzu příslušného trhu, a na jejím základě zaslal Evropské komisi vypracovaný návrh k notifikaci. Evropská komise ale reagovala prohlášením, že ČTÚ dostatečně neprokázal své tvrzení o potřebě regulace, a po důkladném prozkoumání návrh ČTÚ počátkem letošního roku definitivně zamítla. ČTÚ svou současnou snahu prosadit regulaci i bez posvěcení ze strany Evropské komise podkládá naléhavostí celé situace, a opírá se o § 131 ZEK.
Lhůta k uplatnění připomínek k návrhu regulace skončila 18. března letošního roku. ČTÚ podle dostupných informací provádí příslušnou analýzu trhu již několik let, hmatatelné výsledky se ale zatím neukázaly, a nedošlo ani k zavedení konkrétních opatření. Ke zhoršení situace došlo podle některých odborníků počátkem roku 2020 v souvislosti s některými organizačními a personálními změnami v ČTÚ, a úřad začal čelit ještě intenzivnější kritice.
Rada ČTÚ přehlasovala paní předsedkyni, a návrh regulace byl odmítnutý. Problém byl, že paní předsedkyně i podle názoru Evropské komise v rozporu s účelem použila nové ustanovení zákona o elektronických komunikacích, které umožňuje regulátorovi urgentní reakci v době časové tísně. Toto ustanovení je určené pro mimořádné stavy, jako jsou živelní pohromy nebo jiné katastrofy. EU dokonce explicitně napsala, že toto bude posuzovat jako porušení evropské legislativy.
