Vlna blokací
K první vlně blokací došlo 25. února letošního roku, kdy správce české domény, sdružení CZ.NIC, přistoupil k blokaci webů Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Skrytapravda.cz a několik dalších. Sdružení tenkrát v související oficiální tiskové zprávě informovalo, že k blokaci přistoupilo na základě intenzivních konzultací s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení Vlády ČR. Postupem času se do seznamu blokovaných přidalo dalších pár desítek podobných webů, které byly z příslušných míst klasifikovány jako stránky, šířící dezinformační propagandu. Většina operátorů spolupracovala a weby zablokovala.
Obrana před dezinformacemi vs. svoboda slova?
Je pochopitelné, že se našli i odpůrci blokování dezinformačních webů. Někoho možná překvapí, že se nejednalo ze 100 % o ty, kteří by jakýmkoliv způsobem schvalovali ruský útok na Ukrajinu. Často se jednalo o odborníky z oblasti internetu či práva, kterým tento způsob blokace a cenzury přišel dvojsečný, neefektivní a riskantní. Odpůrci blokace v mnohých případech argumentovali svobodou projevu, která je samozřejmě ukotvena v českém právním řádu. Zastánci blokace oponovali, že svoboda projevu nesmí být extrémně neomezená v tom smyslu, že nesmí být v rozporu se zákony na ochranu lidských práv a dalšími podobnými nařízeními, a blokaci označovali za nutnou obranu, ke které se zkrátka ve světle aktuálních událostí muselo přikročit.
Blokace některých webů není ve světě internetu ničím neobvyklým. Dochází k tomu například také v případě některých webů, které se věnují hazardu – toto blokování bylo například poskytovatelům připojení a operátorům nařízeno v roce 2016, přičemž ale zpočátku chyběly instrukce o tom, jak vlastně má blokování hazardních webů probíhat. K blokaci obvykle dochází na úrovni DNS, mezi další metody patří blokování jednotlivých IP adres nebo využití speciálního firewallu. My se ale v dnešním článku nebudeme zabývat technikáliemi, souvisejícími s blokací nejrůznějších webových adres. Budeme se věnovat zákonu, který by měl toto blokování upravovat a přesně stanovit jeho podmínky.
Zmatky se zákonem
V dubnu letošního roku se v médiích začaly objevovat zprávy o tom, že Vláda ČR chystá zákon, který by měl bez problémů a za přesně stanovených podmínek umožňovat blokování dezinformačních webů. Blokování bylo v mezičase víceméně chaotickou záležitostí, kterou obstarávali jednotliví poskytovatelé internetového připojení a mobilní operátoři. Nakonec se ale ukázalo, že zmíněný zákon nevzniká, a že Úřad vlády s největší pravděpodobností ani nemá k dispozici příslušné analýzy. Jednotliví politici postupně vydali prohlášení, ve kterých se distancovali od prvotní zprávy o tom, že se připravuje údajný zákon na potírání dezinformací. U našich sousedů na Slovensku byla mezitím v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu v rychlosti schválena novela zákona, která delegovala blokování dezinformačních webů na Národný bezpečnostní úrad. U nás se pro změnu v odborných kruzích rozhořela debata na téma, do jaké míry a za jakých okolností vlastně může stát v právní rovině zasahovat do již zmíněné svobody projevu, speciálně v kontextu působení na internetu a sociálních sítích. Na další aktualizaci jsme si museli počkat do června, kdy Ministerstvo vnitra přišlo se zprávou, podle které by mělo mít připravenou první verzi zmíněného zákona proti šíření dezinformací. Návrh zákona se má zabývat vypínáním webů jako takových, stejně jako eliminací jejich dosahu k dalšímu publiku a prevencí šíření propagandy na internetu.
Problematikou blokování škodlivého obsahu na tuzemské i celoevropské úrovni se bude zabývat také jeden z programů odborné konference KKTS, která se uskuteční letos na podzim v Plzni. Zde na toto téma promluví Martin Lukáš a Jakub Nedoma z kanceláře Weinhold Legal. Na konferenci se můžete registrovat zde.
Zdroje obrázků: Unsplash, Pexels
